Nejsložitější část Flajského vodního kan

MEZIBOŘÍ

Meziboří je uměle vybudované město na původních historických základech; ty ale dokázali plánovači socialistické výstavby dokonale vymazat z mapy

Navštivte perlu Krušných hor Flájský plavební kanál – je nejstarším kanálem v Čechách a sloužil k plavení dřeva do saského vnitrozemí poté, co si Němci svoji stranu Krušných hor už vykáceli; samotné město Meziboří vám moc turistických cílů nenabídne – je totiž výlučně postavené z cihlových a panelových sídlišť

Historie Meziboří se začala psát už ve 14. století. V roce 1398 tehdejší osadu, která se jmenovala Schönbach prodal Boreš z Rýzmburka míšeňskému markraběti Vilémovi.

Od 17. století vesnice patřila Valdštejnům až do roku 1848. Poté se stalo Meziboří součástí Horní Litvínova, aby se v roce 1913 osada Schönbach osamostatnila.

 

Po druhé světové válce došlo k odsunu Němců, z téměř čtyř set obyvatel tu nezůstal nikdo! Dočasně byl ale povolen pobyt osmi rodinám, protože muži byli označeni za nepostradatelné odborníky v otázce hornictví. Místo toho začaly do Schönbachu proudit zástupy imigrantů z východního Slovenska, Rumunska i z dalších zemí. Není potřeba připomínat, že podhorská obec v tu chvíli ztratila svého ducha, území se odlidštilo, staré chalupy a domky šly k zemi.

 

Místo nich tu vyrostlo první cihlové a pak panelové sídliště. Socialističtí plánovači přemýšleli, co tu vznikne, a tak rozhodli, že tu vybudují učiliště pro budoucí dělníky socialistického režimu. Vzniklo učiliště pro učně v těžkém průmyslu, učně chemického průmyslu a učiliště pro hornice. A nově budované sídliště vlastně mělo být domovem pro jejich vzájemné křížení. A to doslova. V podstatě šlo o státem plánové sexuální a socialistické dovádění.

 

Je pochopitelné, že název Schönbach už nemohl vyhovovat, a tak se hledal nový název. Zvítězilo Meziboří. Město se ale mohlo jmenovat také Fučíkov, Hornické Mladé, Zápotocké nebo Rozmach. I takové návrhy tehdy padaly.

Od konce 50. let mezibořská sídliště sloužila jako nové bydliště pro lidi z těžbou zrušených obcí jako byl Růžodol, Kopisty, Záluží či Dolní Litvínov. Zatímco v roce 1950 tu žilo 235 lidí, v roce 1961 to bylo 2 900 lidí, v roce 1970 už 6 200 lidí. Dnes se počet obyvatel zastavil zhruba na 4 800 obyvatelích.

 

Přebujelá a naddimenzovaná školní výstavba dnes způsobila, že bývalé vzdělávací budovy zejí prázdnotou a jen těžko hledají uplatnění. Některá se přeměnila na domov seniorů, jiná na svobodárnu, přesto se stalo Meziboří městem prázdných školních budov.

Mezibořsko a okolí je domovem několika druhů kriticky ohrožených jedinců flory i fauny. Sotva tři místa výskytu v České republice, a jedno z nich je právě zde, mají zástupci žahadlových blanokřídlých Kutík osténkatý a Kutík pilonohý. Ve Flájském vodním kanále lze najít vzácnou rostlinu Zdrojovku nahosemennou pravou a na okrajích lesních cest můžeme narazit na dva vzácné zástupce rostlinné říše – Vítod douškolistý a Hruštičku prostřední.

Ke svému znaku přišlo Meziboří až v roce 1970, deset let po té, co se stalo městem. Znak tvoří štít se třemi svislými pruhy. Oba krajní jsou zelené, prostřední je bílý. Uprostřed štítu je rudé slunce s písmenem M a se šestnácti paprsky. Osm z nich je plamenných, osm je trojúhelníkových. Paprsky se vzájemně střídají a mají také červenou barvu.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Meziboří leží stranou jakýchkoliv hlavních silnic. Vede sem z Litvínova jen jedna jediná silnice, která celé město obkrouží a vrací se zpět. Nejblíže je silnice číslo 27, která prochází Litvínovem. Vzdálenosti Meziboří z českých měst: Praha (112 km), Ústí nad Labem (45 km), Karlovy Vary (83 km), Liberec (141 km), Plzeň (118 km).

Autobus: Autobusové spojení do Meziboří je pouze z Litvínova.

Vlak: Vlakové spojení v Meziboří neexistuje.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★ - Přírodní rezervace Černý rybník, Klíny:

Více než 70 hektarová rezervace je z velké části zaplněna vrchovištním rašeliništěm. V místním rašeliništi se vytváří pramen potoka Svídnice. Právě rašeliništní flóra je největší devizou této přírodní rezervace. Domoviště tu má kriticky ohrožená rostlina Šicha černá.

Poloha: 50.6525831N, 13.5224172E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klíny, obora (1,4 km)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (12,7 km)

 

GALERIE: KONEC ZIMY U ČERNÉHO RYBNÍKA

★★★ - Pekelské údolí, Meziboří:

Údolí ležící mezi horami Studenec a Střelná. Původně tu kdysi bylo Čertí jezírko. Tomu se však protrhla hráz, a tak tu zbyly jen její zbytky. Malebné místo ideální k procházkám.

Poloha: 50.6326408N, 13.5920708E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Meziboří - stadion (1,2 km)

Autobusová zastávka: Meziboří, stadion (1,6 km)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (6,6 km)

★★★ - Šumný důl, Klíny:

Místní klidová zóna s informačními tabulemi. Cesta lokalitou je přizpůsobena pro pohyb cyklistů, bruslařů, pěších, ale i návštěvníků s kočárky. Údolím vede 13 kilometrů dlouhá procházka.

Poloha: 50.6357011N, 13.5716789E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Meziboří - stadion (2,5 km)

Autobusová zastávka: Meziboří, stadion (2,7 km)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (6,4 km)

 

GALERIE: PEKELSKÉ ÚDOLÍ A ŠUMNÝ DŮL

 

Výlet 1: Tesařovou, Rašovskou a Kostelní cestou k Černému rybníku (pěší nebo horské kolo)

 

Start: Meziboří, Turistický rozcestník Meziboří - stadion

Cíl: Klíny, Přírodní rezervace Černý rybník, Turistický rozcestník U Desítky

Délka trasy: 13,3 km

Časová náročnost: 4 hodin 45 minut, bez prohlídky lokalit (pěší); 1 hodina 30 minut, bez prohlídky lokalit (horské kolo)

Popis: Výlet mapuje ryze přírodní lokality a nabízí mnoho krásných pohledů. Je to milá a zklidňující procházka či projížďka. Nejvyšší bod je pod Mračným vrchem na Kostelní cestě ve výšce 820 metrů nad mořem. Nejnižším je bod druhého dotyku žluté turistické stezky a Naučné stezky Tesařova cesta s výškou 471 metrů. Celkové převýšení je 459 metrů.

Vhodnost: Výlet je možné absolvovat bez problémů. Problematickou pasáží, a to hlavně pro cyklisty, je stoupání po žluté stezce mezi Šumným dolem a Rašovem. Výlet je zařazen na čtvrtém stupni náročnosti.

Zastávky:

Meziboří, Pekelské údolí (1,6 km) – Meziboří, Šumný důl (4,9 km) - Klíny, Přírodní rezervace Černý rybník (13,3 km)

Doporučení pro cestu zpět

Pro pěší doporučujeme od turistického rozcestníku U Desítky jít doprava po Naučné stezce Flájská hornatina. Po chvíli dojdeme na silnici. Tady se dáme doprava a zhruba po kilometru dorazíme na autobusovou zastávku Klíny, Obora. Odsud je spojení s Litvínovem a Českým Jiřetínem.

Tip pro ty, kteří milují mineralogii

V okamžiku, kdy budeme u rozcestníku Klíny – rozcestí, tak se odpojme od této trasy a vydejme se z kopce dolů po silnici. Mineme obce Rašov a Sedlo a za 1200 metrů dojdeme k autobusové zastávce s názvem Sedlo. V tu chvíli budeme mít po levé ruce Holubí vrch (716 metrů nad mořem), což je jedno z nejlepších a nejštědřejších nalezišť jaspisů u nás.

Tip pro ty, kteří si chtějí Přírodní rezervaci Černý rybník užít

Můžeme v cestě pokračovat, když se u rozcestníku U Desítky dáme doleva a budeme pokračovat po červené turistické stezce. Tato trasa nás provede téměř kolem dokola celé rezervace po hraniční čáře. Až se červená stezka setká s Naučnou stezkou Flájská hornatina, tak se po této naučné stezce vrátíme k rozcestníku U Desítky.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★★★★ - Flájský vodní kanál, Český Jiřetín:

Nejstarší plavební kanál na území státu. Dokonalá technická práce, která umožňovala splavovat dříví do německého Freibergu. V jeho okolí totiž lidé vyplenili lesy a na stavbu budov a hutní práce se jim dřeva nedostávalo. Bylo tedy rozhodnuto postavit tuto unikátní stavbu. Zachovala se jen na území našeho státu, na německé straně byl kanál rozorán.

Poloha: 50.6925331N, 13.5784667E (začátek)

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (0,7 km)

Vlaková zastávka: Osek (16,8 km)

 

GALERIE: FLÁJSKÝ VODNÍ KANÁL

★★★★ - Vodní nádrž Fláje, Český Jiřetín:

Jediná pilířová přehradní nádrž na území Česka. Byla vybudována v roce 1963 a slouží jako regulace záplavových vln, ale zároveň i jako zásobárna pitné vody pro města v hnědouhelném revíru. Vody zaplavily dřívější vesnici Fláje, jejíž zbytky lze spatřit na břehu přehrady. Cenný dřevěný kostel byl rozebrán a převezen do Českého Jiřetína.

Poloha: 50.6808764N, 13.5920683E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (100 m)

Vlaková zastávka: Osek (16 km)

★★★★ - Kostel svatého Jana Křtitele, Český Jiřetín:

Dřevěná sakrální stavba pochází z 2. poloviny 17. století. Původně stála v obci Fláje. Když ale byla obec obětována přehradní nádrži, bylo rozhodnuto o přesunu jediného dřevěného kostela v Krušných horách do Českého Jiřetína.

Poloha: 50.7063861N, 13.5439775E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Český Jiřetín (200 m)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (21,5 km)

★★★ - Puklá skála, Český Jiřetín:

Výhled na hladinu Flájské vodní nádrže je prostě okouzlující. A ještě k tomu nás může uchvátit malé kamenné moře, na které těsně pod Puklou skálou narazíme. Samotný skalní výchoz je tvořen červeně zbarveným porfyrem, proto působí v oblasti dost nezvykle.

Poloha: 50.6946444N, 13.5856100E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Fláje – hájovna (2,2 km)

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (3,5 km)

Vlaková zastávka: Osek (15,6 km)

★★ - Bývalá osada Fláje, Český Jiřetín:

Musela ustoupit v roce 1963 výstavbě Flájské přehradní nádrže. Na břehu ve východní části přehrady se zachovaly fragmenty místních domů a obrysy bývalého Flájského dřevěného kostela, který byl převezen do Českého Jiřetína. Na místě najdeme i sochu svatého Jana Nepomuckého, která ale není původní.

Poloha: 50.6826231N, 13.6117381E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Fláje – hájovna (0,6 km)

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (2,8 km)

Vlaková zastávka: Osek (13,8 km)

Přírodní park Loučenská hornatina

Zabírá více než 144 kilometrů čtverečních v části Krušných hor nazvané Flájská hornatina. Park leží z velké části v okrese Most, z části v okrese Teplice. Na západě je vymezen zhruba Údolím Bílého potoka, na východě Mikulovským údolím. Přírodní park obsahuje hřebenové partie náhorní plošiny a řadu niv a rašelinišť. Součástí jsou příkré svahy Krušných hor rozčleněné hlubokými údolími s častými prameništi. Nachází se tu 114 zvlášť chráněných druhů rostlin. Nejcennějšími částmi Přírodního parku Loučenská hornatina jsou fenomény krušnohorských údolí Loupnice, Bílého potoka, Mikulovského a Údolí Lomského dolu. Zvláštní ochranu vyžaduje PR Černý rybník, stejně jako vrchoviště a rašeliniště Červená voda a Studený močál. V okolí Žebráckého rohu je ochrana zaměřena na podmáčené louky, park pak chrání i výjimečnosti Flájského a Pstružího potoka. Součástí chráněné plochy jsou i cenné lesy v lokalitě Puklá skála.

★★ - Jiřetínský vodopád, Český Jiřetín:

Jedná se o uměle vytvořený vodopád o výšce 60 metrů. Ten slouží jako přepad z Flájského vodního kanálu a zásobuje níže tekoucí Flájský potok.

Poloha: 50.7039925N, 13.5572092E

Parkoviště: u turistického rozcestníku – Český Jiřetín, rozcestí (0,7 km)

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, požární zbrojnice (1,1 km)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (22,8 km)

Výlet 2: Kolem Flájí, po stopách stopách Flájského vodního kanálu a zaniklé obce (pěší)

 

Start: Český Jiřetín, Turistický rozcestník Flájský náhon

Cíl: Český Jiřetín, Turistický rozcestník Flájský náhon

Délka trasy: 15,7 km

Časová náročnost: 4 hodin a 50 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet mapuje technické dovednosti našich předků, a to v souvislosti s nejstarším českým vodním dílem – Flájským vodním kanálem. Pak můžeme ocenit práci inženýrů, kteří dokázali vybudovat Flájskou vodní nádrž a přestěhovat dřevěný kostel. Nejnižší bod výletu je ve výšce 605 metrů nad mořem u kostela v Českém Jiřetíně. Nejvyšší bod výletu je naopak místo u Puklé skály, kde je výška 815 metrů.

Vhodnost: Výlet není náročný a je možné ho absolvovat bez problémů. Je zařazen do třetí náročnostní skupiny. Celkové převýšení je 295 metrů.

Zastávky:

Český Jiřetín, Jiřetínský vodopád (2,8 km) – Český Jiřetín, Kostel svatého Jana Křtitele (4,5 km) – Český Jiřetín, Puklá skála (9,1 km) – Český Jiřetín, Pamětní kříz za obec Fláje (11,8 km) – Český Jiřetín, Bývalá osada Fláje (12,1 km) - Český Jiřetín, Vodní nádrž Fláje (14,9 km)

 

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

★★ - Zámek Lichtenwald, Český Jiřetín:

Budova, která byla svatebním darem. Věnoval ho Emanuel Filibert z Valdštejna své ženě, kněžně Marie Anně Lichtenštejnské. Půdorysně je zámek společně s hospodářskými budovami postaven do kruhu. I název symbolizuje spojení obou rodů. K zámku nás dovede téměř dvoukilometrová alej.

Poloha: 50.6860231N, 13.5590025E

Parkoviště: u autobusové zastávky Český Jiřetín, Fláje, zámeček (1,6 km)

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje, zámeček (1,6 km)

Vlaková zastávka: Litvínov - město (18,5 km)