MĚSTA OKRESU ŠUMPERK

Okres Šumperk se pyšní nejnavštěvovanější technickou památkou v zemi – najdeme ji na hoře Dlouhé Stráně a jedná se o horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny vytesané do nitra skály

 

Navštívit Velké Losiny při cestě do šumperského okresu je nutnost; dýchne tu na vás krása renesančního zámku, um mistrů ruční manufaktury na výrobu papíru, která je nejstarší v Evropě, ale hlavně mrazivý dech doby čarodějnických procesů, který stál v 17. století za desítkami zmařených životů místních obyvatel

 

Před rokem 1996, tedy před vznikem okresu Jeseník, byl okres Šumperk největším v naší zemi. Vyčleněním okresu Jeseník tak zbylo okresu Šumperk plošně 1 313 kilometrů čtverečních. To z něj dělá až 18. největší okres v Česku. Domov zde našlo 122 tisíc obyvatel, což sune okres na 28. místo v tabulce českých okresů. S průměrnou hustotou 92 obyvatel na kilometr čtvereční okres spadl na 47. místo nejzalidněnějších okresů země. Propad v poslední kategorii je způsoben tím, že velkou část výměry okresu zabírají hory a hluboké lesy. Dnes není šumperský okres ani největším v Olomouckém kraji. Je až druhý za okresem Olomouc, se kterým má hranici na jižní straně. Na severu pak hraničí s okresem Jeseník z Olomouckého kraje. Na západní straně hraničí okres Šumperk s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí z Pardubického kraje a na severozápadě je jeho sousedem Polsko. Celou východní stranu okresu Šumperk zaujímá hranice s okresem Bruntál, který spadá do Moravskoslezského kraje.

Spodní jižní část okresu Šumperk spadá do úrodné nížiny Hané a nic nenasvědčuje tomu, že o pár kilometrů severněji se začne zvedat nejvyšší moravské pohoří Jeseník. V nejvyšších polohách tohoto pohoří, pro řidiče to znamená na Červenohorském sedle, pak probíhá hranice s okresem Jeseník. Tady také najdeme nejvyšší bod celého okresu. Je jím hora Praděd, ale ne její vrchol, protože tomu se okresní hranice zhruba o 100 metrů vyhýbá. Nejvyšším bodem je tak výška 1487 metrů nad mořem na západním úbočí nejvyšší moravské hory.

 

Na severozápadě tvoří hranici okresu ještě výrazný hřbet pohoří Kralický Sněžník. Do výměry okresu pak patří ještě dva velké hřbety, a to Hanušovická vrchovina, kterou najdeme uprostřed okresu pod hřebeny Hrubého Jeseníku a Zábřežská vrchovina, která tvoří celou západní část okresu na hranici s Pardubickým krajem. Na jihu okresu v krajině Litovelského Pomoraví, které zasahuje malou částí, najdeme nejnižší bod celého okresu, a tím je místo výtoku řeky Moravy z okresu s výškou 240 metrů nad mořem.

Tyto velké výškové rozdíly hrají svoji úlohu i při značně rozdílném podnebí, které panuje v šumperském okrese. Teplou oblast najdeme na jihu v okolí města Mohelnice, což umožňuje i pěstování pšenice a jiných teplomilných plodin. Mírně teplé podnebí pak najdeme v okolí Zábřehu a chladná oblast leží ve zbytku okresu.

V okrese Šumperk najdeme celkem osm měst. Jedná se o Hanušovice, Loštice, Mohelnici, Staré Město, Štíty, Šumperk, Úsov a Zábřeh.

Okresem prochází v jižní části okresu dálnice D 35. Najdeme zde i čtyři další silnice I. třídy. Jedná se o komunikace s číslem 11, která spojuje Hradec Králové se Šumperkem, Bruntálem a Ostravou; číslo 35, která vede z Mohelnice na Hradec Králové. Další je silnice číslo 43, která vede z Brna do Králík a do okresu vstupuje pouze v oblasti Štítů a silnice číslo 44. Ta začíná v Mohelnici a přes Šumperk a Jeseník vede na polskou hranici.

 

Okresem prochází také hlavní železniční koridor, který spojuje Prahu s Ostravou. Leží na něm dvě rychlíkové stanice Mohelnice a Zábřeh. Právě zde se pak odpojují regionální tratě, které míří na sever pod úpatí Jeseníků.

V okrese Šumperk najdeme dva hraniční přechody: Staré Město/Nowa Morawa v Kladském sedle (silniční) a Paprsek/Bielice (turistický).

Centrálním páteřním tokem celého okresu je řeka Morava a Desná. Morava sice pramení na Kralickém Sněžníku v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, ale vtéká do okresu Šumperk už na svém 16. kilometru. Až do Postřelmova se její tok považuje za horní, pak následuje střední tok řeky Moravy.

 

Desná je složena ze dvou svých hlavních přítoků – Hučivé a Divoké Desné. Dalšími řekami v regionu jsou Moravská Sázava, Oskava, Branná, Mírovka, Krupá a Merta. Absolutně drtivá většina vody ze šumperského okresu končí po cestě řekou Moravou a Dunajem v Černé moři. Pár potoků z hřebene Králického Sněžníku však odvádí své vody do Labe a Severního moře a nepatrné množství potůčků z hory Jeřáb pak končí svoji pouť v přívodní tocích řeky Odry a v Baltském moři.

Šumpersko bylo odjakživa velmi průmyslovou oblastí, svědčí o tom velké hutě, které existovaly v Sobotíně. Stejně věhlasná byla sklárna v Rapotíně, která patřila k nejmodernějším v celé Evropě. O poznání dřív se Loštice prosadily v celoevropském měřítku svými hrnčířskými „puchýřovitými“ poháry. Dodnes je okres aktivní v oblasti vápenictví, kdysi slavné vápenné lomy v Branné a Bohdíkově už nefungují a současné vápenné ložisko ve Vitošově je jedním z největších producentů vápna v republice.

Cestovní ruch je v okrese Šumperk zasazen hlavně do sportovních a turistických center v Hrubému Jeseníku. Ne nadarmo se okresnímu městu říká "Brána do Jeseníků." Největšími turistickými středisky jsou Loučná nad Desnou, Kouty nad Desnou, Přemyslov, Klepáčov, Branná, Paprsek či Hynčice pod Sušinou.

 

Na území okresu narazíme na čtyři Národní přírodní rezervace, které do okresu zasahují a ten se o ně dělí s okolními okresy. Jedná se o NPR Šerák – Keprník (společně s okresem Jeseník), NPR Praděd (společně s okresem Bruntál a nepatrnou částí s okresem Jeseník), NPR Rašeliniště Skřítek (nepatrná část leží i v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji) a NPR Králický Sněžník (větší část leží v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji).

Kraj se chlubí i třemi Národními kulturními památkami. Dvě z nich najdeme v obci Velké Losiny. Jedná se o renesanční zámek, který patřil rodu Žerotínu a Lichtenštejnů. Tato lokalita proslula i velkými čarodějnými procesy popsanými v knize Kladivo na čarodějnice. Ve stejné obci je i NKP Ruční papírna. V tomto případě mluvíme o naprosto unikátní architektonicko-technické památce, která dodnes vyrábí ručním způsobem papír a je nejdéle funkční manufakturou na výrobu papíru v Evropě. Poslední kulturní památkou s národní ochranou je Vodní elektrárna v Třeštině. Tato elektrárna společně s chráněnou vilou byla postavena v roce 1922 pro manžele Karla a Elen Plhákových. Autory projektu byli Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek.

 

Dalším velmi zajímavým zámkem s hradní částí je Úsov, kde najdeme největší lovecké muzeum trofejí ve střední Evropě. Úsov a Loštice se také dodnes chlubí židovskými památkami, které nemají co se týká kvality, ale i množství v Olomouckém kraji obdoby. Šumpersko je i významným lázeňským centrem. Termály ve Velkých Losinách se staly už mezi turisty fenoménem. Voda teplá 36° Celsia má blahodárné účinky na pohybový aparát a nervovou soustavu. Pět minerálních pramenů bylo popsáno už v roce 1562. Druhé lázně leží v obci Bludov. Tady se léčí onemocnění pohybového aparátu, obezita, nemoci dýchacích cest, ledvin, alergie a ženská neplodnost.

 

Naprosto nejnavštěvovanějším cílem v okrese Šumperk je však horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Ojedinělé dílo v rámci celé Evropy – vodní nádrž vytesaná do vnitřku hory působí skutečně jako z kulis sci-fi románu.

 

K nejvyšším stavbám okresu počítáme větrné elektrárny v obcích Kopřivná a Rejchartice, které dosahují výšky 150 a 156 metrů. Z velké dálky je vidět i věž kostela svatého Tomáše z Canterbury v Mohelnici; její špička sahá do 72 metrů.

První desítku největších stromů v okrese Šumperk zcela opanovaly lípy, které jsou zastoupeny devětkrát. Mezi sebe pustily jen jeden dub, který skončil na sedmém místě. Třetím největším stromem je Bludovská zámecká lípa s obvodem kmene 700 centimetrů, o osmnáct centimetrů víc má Nevoralova lípa v Chrastici. Zlato si odnáší Lípa u Ztraceného potoka ve Vernířovicích, která se pyšní 843 centimetry v pase.

Pokud zavítáme do okresu Šumperk je dobré ochutnat z místních kulinářských specialit. Tou nejznámější jsou bezesporu Olomoucké tvarůžky, které se vyrábějí v Lošticích. Jejich věhlas je tak velký, že zde mají i vlastní muzeum. Značkou kvality pak byly oceněny pekařské a cukrářské výrobky pekárny Vašíček a výrobky firmy Pro-bio ze Starého Města. Odborníci oceňují ještě pivo Holba Šerák z pivovaru Holba v Hanušovicích a Dubickou tlačenku vyráběnou v Dubické zemědělské a. s.

Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Šumperk (26 tisíc obyvatel); Zábřeh (14 tisíc obyvatel); Mohelnice (9 tisíc obyvatel); Nový Malín (4 tisíce obyvatel) a Rapotín (3 tisíce obyvatel).

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

Výlet 1:  Židovský hřbitov v Lošticích a řada výhledů na jižní straně Jeseníků (motovýlet s pěšími procházkami)

 

Start: Loštice, Židovský hřbitov Loštice

Cíl: Sobotín, Kaple svatého Jana Nepomuckého v Klepáčově

Délka moto trasy: 110 km

Délka pěší trasy: 7,4 km

Časová náročnost celého výletu: 9:15 (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Výlet mapující nejkrásnější místa jižních částí šumperského okresu patří k těm, kde je délka moto trasy poněkud delší. Jinak je složen do pestré kytice etap, které jako cíl představují co nejpestřejší turistickou nabídku.

Vhodnost: Výstup na zříceninu hradu Hoštejn zvládne každý, stejně tak jako na zříceninu Rabštejn, i když tato cesta je o poznání náročnější. Odměnou jsou však krásné výhledy do krajiny. Utéct by vám rozhodně neměla návštěva šumperského bývalého dominikánského kláštera.

Zastávky:

Loštice, Židovský hřbitov Loštic – Hoštejn, Zřícenina hradu Hoštejn – Hoštejn, Památník dostavby železniční trati Olomouc – Praha – Bludov, Rozhledna Brusná – Šumperk, Kostel Zvěstování Panně Marii a komplex bývalého dominikánského kláštera – Oskava, Zřícenina hradu Rabštejn – Sobotín, Kaple svatého Jana Nepomuckého v Klepáčově

 

Základní verze:

Výlet začneme u židovského hřbitova v Lošticích. Jedná se o jeden z nejkrásnějších židovských hřbitovů na území České republiky. Hřbitov najdeme v blízkosti okrajové ulice Vejmoly. 

 

★★★★ - Židovský hřbitov Loštice, Loštice:

Založení židovského hřbitova v Lošticích je datováno do roku 1554. Na ploše 6500 m² se dochovalo kolem 500 kamenných náhrobků, které jsou roztroušeny po celém hřbitově. Většina z nich je barokního nebo klasicistního typu z 18 a 19. století, ale nejstarší pochází již z roku 1718. Poslední pohřeb se tady konal v roce 1942. Obřadní síň byla zbořena po II. světové válce, ale i tak se jedná o jeden z nejzachovalejších a nejhezčích židovských hřbitovů.

Poloha: 49.7391211N, 16.9391958E

Parkoviště: v místě

1. etapa: přejezd do Hoštejna:

Od židovského hřbitova pojedeme na průjezdní silnici 635 a zahneme na ní doleva a projedeme celými Lošticemi. Tato silnice nás dovede až na sjezd 235 dálnice D35. Tady sjedeme na dálnici směr Mohelnice. V Mohelnici však budeme pokračovat po silnici číslo 44 dál na sever a dojedeme až na do Zábřehu. Projedeme samotným centrem města a sledujeme, kde doleva odbočuje silnice 315. Po ní se vydáme až do obce Hoštejn. Hned na jejím začátku ale musíme být velmi na pozoru, protože první odbočku doleva zatočíme a dojedeme k místnímu kostelu svaté Anny. Přejezd je dlouhý 28,3 kilometru a bude nám trvat 31 minut.

2. etapa: pěšky na zříceninu a k památníku dostavby železnice:

Jen pár metrů za kostelem narazíme na červenou turistickou stezku, na kterou uhneme doleva. Ta už nás spolehlivě dovede ke krásnému rozhledovému místu – zřícenině hradu Hoštejn, odkud je nádherný výhled do celého údolí. Druhou zajímavostí je pak památník dostavby železniční trati, který oslavuje úsek železnice z hlavního města do Olomouce. Cesta tam i zpět je dlouhá 0,6 kilometru a zvládnete ji za 20 minut.

★★★★ - Zřícenina hradu Hoštejn, Hoštejn:

Obrovskou výhodou této zříceniny je, že je odlesněná a pokrytá jen travou. Umožní tak udělat si přehled o velkoleposti původního hradu, který byl jedním z nejvýznamnějších na celé Moravě.

Poloha: 49.8768206N, 16.7766794E

Parkoviště: v obci

 

★★★ - Památník dostavby železnice Praha-Olomouc, Hoštejn:

V roce 1847 byl postaven obelisk jako památník dokončení železniční tratě z Prahy do Olomouce. Nestalo se tak hned po dokončení železniční tratě. První vlak totiž vyjel na úsek Olomouc – Praha už 20. srpna 1845 v 6 hodin ráno. Pískovcový jehlan je postaven ze zbylých kvádrů ze staveb jednotlivých železničních mostů. Původně na něm byly čtyři břidlicové desky a německy psaný zlatý nápis o dostavbě železnice. Do jehlanu už několikrát udeřil blesk a jednou byl bleskem vážně poškozen.

Poloha: 49.8770064N, 16.7770858E

Parkoviště: v obci

3. etapa: přejezd do Bludova:

Z obce Hoštejn se stejnou cestou vracíme do Zábřehu, kde uprostřed města odbočíme doleva a směřujeme do obce Postřelmov. Tou projedeme a míříme do obce Bludov. Na jejím začátku projedeme kolem mlýna, který byl dějištěm filmu i knihy Habermannův mlýn. Krátce po vjezdu do obce Bludov bude hlavní silnice odbočovat ostřeji doleva. Tady sjedeme na užitkovou komunikaci, kde téměř okamžitě zastavíme. Délka přejezdu je 17,6 kilometru a zvládneme ho za 22 minut.

4. etapa: pěší cesta k rozhledně Brusná:

Tady už budeme napojeni na zdejší Naučnou stezku Bludovská stráň. Ta nás po chvíli přivede k cíli této etapy – k rozhledně Brusné. Cesta oběma směry je dlouhá 1 kilometr a ujdeme ji za 26 minut.

 

★★★★ - Rozhledna Brusná, Bludov:

Malá, převážně dřevěná, pět metrů vysoká rozhledna vyrostla na kopci Brusná a můžete se z ní kochat výhledem do kraje. Vyrostla v místech, kde v roce 1834 ustaven oficiální triangulační bod, který sloužil jako základ II. vojenského mapování.

Poloha: 49.9316744N, 16.9345169E

Parkoviště: v místě

5. etapa: přejezd do historického centra okresního města Šumperk:

Vrátíme se zpět na hlavní silnici číslo 44 v Bludově a zahneme na ní doprava. Po pár metrech u místního zámku vjedeme na křižovatce doprava na hlavní silnici 11 směrem k Šumperku. Po pár minutách dorazíme do okresního města. Dva kruhové objezdy projedeme rovně a na další hlavní křižovatce odbočíme doleva do centra. Na Husově náměstí odbočíme doprava a pod městskými hradbami dojedeme k bývalému dominikánskému klášteru v Šumperku. Přejezd dlouhý 6 kilometrů je otázkou 8 minut.

★★★★ - Kostel Zvěstování Panně Marii a komplex bývalého dominikánského kláštera, Šumperk:

Bývalý dominikánský klášter s kostelem Zvěstování Panně Marii tvoří nejvýznamnější památku města a nejkrásnější dominantu historické části Šumperka. Jeho dnešní barokní podoba je výsledkem rekonstrukce po požáru v roce 1669. V kostele jsou pořádány hlavně koncerty a výstavy.

Poloha: 49.9651311N, 16.9725261E

Parkoviště: v místě

 

6. etapa: přejezd do Bedřichova:

Z historického centra se vracíme stejnou cestou zpět až na průjezdní silnici číslo 11 v Šumperku. Tady zahneme doleva. Projedeme kolem místního nádraží a brzy za ním zahneme doprava na silnici číslo 446. Po ní pojedeme jen do Nového Malína, kde sjedeme z hlavní silnice a po vedlejších komunikacích přes Oskavu dojedeme až do Bedřichova. A to až do místa, kde už dál pokračovat po silnici je zakázáno. Tady zaparkujeme. Najdeme zde turistický rozcestník Bedřichov – hájenka. Vzdálenost 26,3 kilometru ujedeme za 40 minut.

 

7. etapa: pěší túra na zříceninu hradu Rabštejn:

Celou dobu nás bude provázet červená turistická stezka. Po ní mineme rozcestníky Rabštejn – restaurace a Rabštejn louka. U zříceniny zdejšího hradu červená stezka končí. Co tu ale nekončí jsou nádherné výhledy do okolní krajiny. Cesta  tam i zpět je dlouhá 5,8 kilometru. Její zdolání nás bude stát 2 hodiny a 9 minut času.

★★★★ - Zřícenina hradu Rabštejn, Oskava:

Hrad založil v 2. polovině 13. století Hrabiš ze Švábenic. Jako pevnost byl využit ještě za třicetileté války, v letech 1645 - 1646 jej ovládli Švédové. Po konci třicetileté války je opuštěný a o sto let později je považován za rozpadlý.

Poloha: 49.9479914N, 17.1500672E

Parkoviště: v obci Bedřichov

8. etapa: přejezd do Klepáčova:

Z Bedřichova se vracíme stejnou cestou zpět, ale už na kraji obce Bedřichov zahneme doleva. Zhruba po 1,2 kilometrech bude odbočka doprava a přes Dobrečov dorazíme do Horního Města. Cestu si zkracujeme přes okres Bruntál a v Horním Městě zahneme na silnici 370 doleva. Po ní dorazíme až do Rýmařova. Tady na nás čeká křižovatka se silnicí číslo 11, na kterou odbočíme doleva; vyjedeme z města a budeme stoupat nahoru do Jeseníků. Za parkovištěm Skřítek budeme dávat pozor na odbočku doleva do Klepáčova. V této obci najdeme uprostřed poslední zastávku dnešního motovýletu dřevěnou kapli svatého Jana Nepomuckého. Přejezd dlouhý 31,1 kilometrů zabere 39 minut.

 

★★★★ - Kaple svatého Jana Nepomuckého v Klepáčově, Sobotín:

Zdejší kaple byla postavena roku 1783 na popud místního rychtáře Antonína Langera. Materiál na stavbu poskytl tehdejší vlastník panství – klášter ve Velehradě. Jednoduchá barokní kaple je ozdobou zdejší návsi. Je však v soukromých rukou a mše se v ní koná jen jednou ročně.

Poloha: 50.0105808N, 17.1441692E

Parkoviště: v místě

 

Výlet 2: Krása Velkých Losin, parky v údolí Desné a výhledy z Bukovky a Třech kamenů (motovýlet s pěšími procházkami)

 

Start: Rapotín, Turistický rozcestník Skalní krčma

Cíl: Jindřichov, Skalní útvar Tři kameny

Délka moto trasy: 28 km

Délka pěší trasy: 11,5 km

Časová náročnost celého výletu: 10 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Tento motovýlet s pěšími procházkami překvapí až extrémně krátkou délkou moto trasy, která tvoří jen o něco málo víc než dvojnásobek našlapaných kilometrů. Téměř celý  motovýlet prožijeme totiž v okolí Velkých Losin. Nejenže tu nás čekají dvě národní kulturní památky, ale i historicky neuvěřitelně cenné dřevěné kostely. Kromě toho ale nesmíme zapomenout na krásné výhledy na Jeseníky, které tentokrát zastupují rozhledna Bukovka a skalní útvar Tři kameny.

Vhodnost: Pochopitelně nejtěžší budou výstupy na Tři kameny a Bukovku. Obojí však není extrémně náročné. Kdo by ale nechtěl šplhat do kopců, může si výlet na obou koncích zkrátit a zůstane tak téměř celou dobu v katastru Velkých Losin.

Zastávky:

Petrov nad Desnou, Rozhledna Bukovka – Velké Losiny, Zámecký park – Velké Losiny, Národní kulturní památka Zámek Velké Losiny – Velké Losiny, Národní kulturní památka Ruční papírna – Velké Losiny, Kostel svatého Martina v Žárové – Velké Losiny, Kostel Michaela archanděla v Maršíkově – Loučná nad Desnou, Zámecký park Loučná nad Desnou – Jindřichov, Skalní útvar Tři kameny

Základní verze:

Výlet začíná u turistického rozcestníku Skalní krčma. Pokud máme chuť, můžeme se na vlastní objekt Skalní krčmy podívat. Leží jen pár metrů od rozcestníku. Ujdeme oběma směry 4,2 kilometrů a bude nás to stát 1 hodinu 34 minut .

 

★★★★ - Rozhledna Bukovka, Petrov nad Desnou:

Rozhledna otevřela náruč pro turisty v listopadu 2016. Ještě před tím ale musela být část vrcholu Předního bukového kopce odtěžena a zarovnána. Elegantní rozhledna Bukovka měří téměř 22 metrů a vyhlídková plošina se nachází 18 metrů nad zemí. Nachází se v nadmořské výšce 625 metrů nad mořem. Od krásného výhledu do všech stran na zvedající se vrcholy Jeseníků nás dělí jen 111 schodů.

Poloha: 50.0141747N, 17.0130356E

Parkoviště: v obci Rapotín

1. etapa: přejezd do Velkých Losin:

Od Skalní krčmy sjedeme do Rapotína na hlavní silnici, kde zahneme doleva a pojedeme dál po silnici až do Velký Losin. Hned na jejich začátku u zámeckého parku zahneme doleva na parkoviště, kde zastavíme. Přejezd dlouhý 3,9 kilometrů zvládneme celkem za 6 minut.

2. etapa: prohlídka zámku, parku a ruční papírny ve Velkých Losinách:

Z parkoviště se vydáme jen pár metrů do zámeckého parku. Když si ho prohlédneme zamíříme do jednoho z nejzajímavějších moravských zámků ve Velkých Losinách. Tento zámek má velmi bohatou historii, která stojí určitě za to, abychom si vybrali alespoň jeden z místních prohlídkových okruhů. Pak se vrátíme na parkoviště, ze kterého se vydáme po zelené turistické stezce k Národní kulturní památce Ruční papírna. Po jejím prohlédnutí se vrátíme zpět na parkoviště. Trasu dlouhou 2,1 kilometru zvládneme za 34 minut.

★★★ - Zámecký park Velké Losiny, Velké Losiny:

Zámecký park tvoří téměř kruhové zelené těleso přiložené k ploše zámku ve Velkých Losinách. Zdejší naučná stezka vás seznámí s nejzajímavějšími stromy a raritními dřevinami tohoto parku.

Poloha: 50.0344661N, 17.0372983E

Parkoviště: v místě

★★★★★ - Národní kulturní památka zámek Velké Losiny, Velké Losiny:

V roce 1531 začala být původní vodní tvrz upravována Janem mladším ze Žerotína na renesanční zámek. Ten byl koncem 17. století dále rozšířen o barokní dvoupodlažní křídlo s arkádovými ochozy. Zámecké interiéry jsou otiskem vlivu doby od renesance po klasicismus. V průběhu návštěvy tak máte možnost shlédnout vrcholná díla italských, vlámských a holandských malířů žijících v 17. až 18. století, zbrojnici s jedinečným souborem pušek a pistolí předních mistrů oboru nebo rytířský sál s renesančním kazetovým stropem. Zdejší kolekce kožených a textilních tapet se řadí vůbec k nejcennějším v Evropě, pýchou zdejší sbírky je také jediný stupňový renesanční příborník ve střední Evropě. Velkolosinská sbírka kožených truhel z Pyrenejí a Latinské Ameriky je jedna z nejcennějších kolekcí na starém kontinentě. Zdejší barokní sáňky jsou nejstarší na celém světě a dvousedadlová nosítka jsou naopak nejstarší dochovaná na světě. Zámek se pyšní i nejstaršími moravskými kachlovými kamny.

Poloha: 50.0231611N, 17.0311800E

Parkoviště: v místě

★★★★★ – Národní kulturní památka Ruční papírna, Velké Losiny

Tento celosvětový unikát je jednou z dosud stále pracujících ručních manufaktur na výrobu papíru. Založena byla v roce 1596 Janem mladším ze Žerotína. Dnešní klasicistní podobu s dvojitou šindelovou mansardovou střechou získala na přelomu 18. a 19. století. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem výroby z bavlny a lnu.

Poloha: 50.0297569N, 17.0382236E

Parkoviště: v místě

3. etapa: přejezd do Žárové:

Z parkoviště u zámku Velké Losiny zahneme doleva a po silnici dojedeme až do následující obce Žárová. Tady určitě nebude pro nás problém najít kostel svatého Martina. Jedná se o jednu z nejkrásnějších dřevěných staveb Moravy. Cesta je dlouhá 4 kilometry, projedeme ji za 6 minut.

★★★★★ - Dřevěný kostel svatého Martina v Žárové, Velké Losiny:

Dřevěný kostel svatého Martin byl postaven v roce 1611 z trámů velkolosinského kostela. Zůstal zachován s minimem úprav v původní podobě do dnešních dnů. Jeho zvláštností je velké množství destiček a štítků, které na lavicích určují „kostelní zasedací pořádek“.

Poloha: 50.0541417N, 17.0149283E

Parkoviště: v místě

4. etapa: přejezd do Maršíkova:

Ze Žárové se vracíme zpět k zámku ve Velkých Losinách. Tady odbočíme doleva a projedeme celou obcí Velké Losiny. Téměř na konci dáváme pozor, bude odbočka doprava do obce Maršíkov. Tam dojedeme a u dalšího dřevěného kostela zastavíme. Cesta dlouhá 8,4 kilometru nás bude stát 12 minut času.

 

★★★★★ - Kostel svatého Michaela Archanděla v Maršíkově, Velké Losiny:

Dřevěný kostel z roku 1609 postavený na místě původního kostela se zachovalým původním interiérem a miniaturními varhany. Jde o nejstarší roubenou stavbu na severní Moravě.

Poloha: 50.0344239N, 17.0758975E

Parkoviště: v místě

 

5. etapa: přejezd do Loučné nad Desnou:

Od kostela svatého Michaela Archanděla sjedeme malý kousek zpět do obce Maršíkov a tady na křižovatce zahneme doprava. Brzy přijedeme ke křižovatce, kde rovně najedeme na hlavní silnici číslo 44. Po ní hned přijedeme do Loučné nad Desnou, kde zastavíme u místního zámku. Vstoupíme do zámeckého areálu a prohlédneme si jeden z nejkrásnějších moravských zámeckých parků. 7 minut – tak dlouho nám bude trvat přejezd dlouhý 4,6 kilometrů.

 

★★★★ - Zámecký park Loučná nad Desnou, Loučná nad Desnou:

Anglický park založený v 17. století a rozšířený ve století devatenáctém. Jedná se o jeden z nejzachovalejších a nejudržovanějších zámeckých parků současnosti. Park má rozlohu přes 12 hektarů a je velmi členitý. Má dvě úrovně; v té vrchní najdeme řadu památných a velmi zajímavých stromů, například Zeravinec japonský, Břízu tuhou nebo vícekmenný Šácholán Soulangeův. Mnoho ze stromů si pamatuje ještě majitele zámku bratry Kleinovi nebo hraběte Mitrovského. V zámeckém parku je pro děti připravena zajímavá soutěž o hledání pokladu.

Poloha: 50.0679308N, 17.0907756E

Parkoviště: v místě

6. etapa: přejezd do Přemyslovského sedla:

Po prohlídce zámeckého parku v Loučné nad Desnou pokračujeme po silnici dál. Dojedeme po ní však jen do následující obce Rejhotice, kde odbočíme doleva a přes Přemyslov přijedeme do Přemyslovského sedla, kde zastavíme. Cesta je dlouhá 6,9 kilometru a ujedeme ji za 11 minut.

7. etapa: pěší túra na Tři kameny:

Z Přemyslovského sedla se vydáme po cyklostezce číslo 6155 a vystoupáme až k cyklorozcestníku a turistickému rozcestníku Tři kameny – útulna. Tady se už napojíme na modrou turistickou stezku, která nás dovede k vlastnímu skalnímu útvaru Tři kameny. Stejnou cestou pak sejdeme zpět dolů k automobilu. V nohách budeme mít 4,2 kilometru. A tuto vzdálenost zvládneme ujít za 1 hodinu 37 minut.

 

★★★★ - Skalní útvar Tři kameny, Jindřichov:

Skály dosahují výšky až 30 metrů. Jsou odtud pěkné výhledy do okolí Přemyslovského sedla a na Černou stráň.

Poloha: 50.1050492N, 17.0478575E

Parkoviště: pod lokalitou na komunikaci

 

Výlet 3: Rozhledna Stříbrná Twiggy, historie Branné a dokonalost Dlouhých Strání (motovýlet s pěšími procházkami)

 

Start: Loučná nad Desnou, Turistický rozcestník Areál Kouty – horní parkoviště

Cíl: Staré Město, Rozhledna Na Štvanici – Stříbrná Twiggy

Délka moto trasy: 37 km

Délka pěší trasy: 14,4 km

Časová náročnost celého výletu: 10:45 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Výlet se pochlubí hned na úvod nejatraktivnějším místem, která tato část republiky nabízí, a tím je Horní nádrž vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Velkou část času prožijeme v obci Branná, kde se nám sešla na jednom místě řada pamětihodností, takže musíme Brannou pečlivě prozkoumat. Závěr pak patří výstupu na jednu z nejmladších českých rozhleden – Stříbrnou Twiggy.

Vhodnost: Nejtěžší to budou mít ti, kteří se rozhodli, že k Dlouhým Stráním vyšplhají sami, cesta je opravdu téměř sebevražedná.

Zastávky:

Loučná nad Desnou, Horní vodní nádrž Dlouhé Stráně – Loučná nad Desnou, Poniklý vodopád – Branná, Kostel svatého Michaela – Branná, Fojství Branná – Branná, Hrad a zámek Kolštejn – Branná, Mariánský pramen – Staré Město, Rozhledna Na Štvanici - Stříbrná Twiggy

Základní verze:

Výlet startuje na parkovišti v areálu Kouty. Odsud půjdeme pěšky ke stanici lanové dráhy. Ujdeme 630 metrů a bude nám to trvat 17 minut. Lanovou dráhou vyjedeme až na vrchní stanici na Medvědí hoře, kde můžeme navštívit i rozhlednu U Tetřeví chaty. I když to není příliš turistické, doporučujeme použít na cestu k prvnímu cíli k nádrži Dlouhé Stráně místní autobus, který vás doveze až nahoru. Jinak totiž budeme mít problémy stíhat dnešní program. Stejnou cestou pak sjedeme zpět dolů na parkoviště k autu.

★★★★★ - Horní vodní nádrž Dlouhé Stráně, Loučná nad Desnou:

Přečerpávací vodní elektrárna byla vybudovaná v letech 1978-1996 v údolí řeky Divoká Desná. Z velké části jsou její části umístěny v podzemí a neruší tak výrazně krajinný ráz Jeseníků. Horní nádrž je ve výšce 1350 m n. m. a pyšní se rozměry 700 m x 300 m. Výškový rozdíl mezi horní a dolní nádrží a výkon soustrojí patří k největším ve střední Evropě. Prohlídka zahrnuje teoretický úvod s filmovými ukázkami ve velínu, dále je prohlídka podzemního přístupového tunelu, podzemní haly s turbínami a okolí horní nádrže s krásným rozhledem po okolí.

Poloha: 50.0712658N, 17.1566628E

Parkoviště: v Koutech nad Desnou (cca 5,5 km)

1. etapa: přejezd pod Poniklý vodopád

Autem se vracíme zpět směrem na Šumperk. Na konci parkovišť však odbočíme doprava podél říčky Hučivé Desné. Po této silnici pojedeme, dokud nám dopravní značení další cestu nezakáže. Přesun dlouhý 1,9 kilometru bude trvat 5 minut.

2. etapa: pěší túra k Poniklému vodopádu:

Odsud půjdeme po žluté turistické stezce až k rozcestníku Poniklý potok. Tady žlutá turistická stezka pokračuje doprava. My půjdeme doleva, po cyklistické stezce, ta nás ale brzy opustí a my budeme pomalu stoupat vzhůru k Poniklému vodopádu. Jedná se o cestu, kde se nedá zabloudit. Prohlédneme si vodopád a stejnou cestou se vrátíme zpět. Celkem je cesta dlouhá 5,4 kilometru a její zdolání nás bude stát 1 hodinu a 54 minut času.

★★★★ - Poniklý vodopád, Loučná nad Desnou:

Téměř tři metry vysoký, snadno přístupný vodopád se skalním ostrohem, který rozděluje proud vody na dvě ramena. Asi 200 metrů nad vodopádem se nachází tři pěkné visuté kaskády.

Poloha: 50.1314300N, 17.0963733E

Parkoviště: na kraji obce Kouty nad Desnou (2,7 km)

3. etapa: přejezd do Branné:

Z místa, kde parkujeme sjedeme dolů na hlavní silnici, kde se dáme doprava směrem na Šumperk. Nebude trvat dlouho a z hlavní silnice sjedeme doprava v odbočce na Přemyslov. Projedeme nejen touto obcí, ale i Přemyslovským sedlem a dojedeme na silnici 369, kde odbočíme doprava. Otevře se před námi obec Branná, kde rozhodně nebude složité najít budovu zajímavého kostela. Cesta je dlouhá 17,5 kilometrů. Vystačí na ní 28 minut.

 

4. etapa: Prohlídka městské památkové zóny Branná:

V Branné bude nejlépe zaparkovat na parkovišti vedle místního kostela. Odsud budeme mít jako na dlani vše, co bychom měli vidět. Zaměříme se v první řadě na kostel svatého Michaela, za ním stojící zajímavou budovu fojství a přes silnici hrad a zámek Kolštejn. Pak se vrátíme před kostel, kde od turistického rozcestníku Branná – kostel, bus půjdeme po zelené turistické stezce k poutnímu Mariánskému prameni. Stejnou cestou se vrátíme k vozu. Cesta nám zabere bez prohlídky lokalit 22 minut a je dlouhá 750 metrů.

★★★★ - Kostel svatého Michaela, Branná:

Renesanční svatostánek z roku 1614. Původně se jednalo o evangelický kostel Zmrtvýchvstání Krista, v té době ještě patřil do panství pánů z Vrbna. V roce 1622 však panství připadlo Lichtenštejnům, a ti ho změnili na katolický. Ve 40. letech 18. století byl kostel upravován, byla zvýšena věž a současně bylo změněno také jeho zasvěcení (patrocinium). Za zmínku rozhodně stojí místní empory, které najdeme za hlavním oltářem a jsou tak typické pro renesanční paláce. Jsou neseny toskánskými sloupy. Nad oltářem se nachází kopie gotické sochy Panny Marie Utěšitelky Kolštejnské, ke které se konaly v minulosti velké poutě. To se ale ještě nacházela přímo u Mariánského pramene. Dnes se socha nachází v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.

Poloha: 50.1516061N, 17.0103936E

Parkoviště: v místě

★★★ - Fojství Branná, Branná:

Původně přízemní budova byla vybudována v 16. století jako sídlo majitele panství. V 17. století byla o patro zvýšena. Přesné datum, kdy se u budovy objevila i věž není známo, ale historici předpokládají, že k tomu došlo až v 19. století. Fojství je výrazná dominanta obce nacházející se v těsné blízkosti zámku a kostela. 

Poloha: 50.1513631N, 17.0106869E

Parkoviště: v místě

★★★ - Hrad a zámek Kolštejn, Branná:

Hrad byl založen již ve 14. století jako obrana okolních zlatých dolů. Představoval dobře opevněný a těžko dobyvatelný objekt. Koncem 16. století začal Jan mladší ze Žerotína hrad upravovat na renesanční zámek. V průběhu následujících let se majitelé často střídali. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek zkonfiskován a majitelem se stal Karel z Lichtenštejna. Od té doby jeho význam upadal. Stal se sídlem správy panství a roku 1850 zámek získala obec. Zámek byl několik let rekonstruován a od roku 2016 slouží jako hotel.

Poloha: 50.1509261N, 17.0117342E

Parkoviště: v místě

★★★ - Mariánský pramen, Branná:

Mariánský pramen se nachází u starého poutního místa Branná. Traduje se, že má léčivé účinky. U pramene stojí svatý obrázek. Voda, která teče z upraveného pramene, má teplotu 8,7 °C. Původně zde byla i socha Panny Marie Utěšitelky Kolštejnské.

Poloha: 50.1518817N, 17.0132117E

Parkoviště: nedaleko lokality

5. etapa: přejezd do Hynčice pod Sušinou:

Z centra Branné sjedeme dolů na hlavní křižovatku v obci. Tu přejedeme rovně a na následné křižovatce se dáme doleva. Přes obce Vikantice a Šléglov dorazíme brzy do Starého Města. Tady v samotném centru města odbočíme doleva na hlavní silnici a po chvíli ze Starého Města vyjedeme. Hlídáme odbočky doprava, odbočíme směrem na Chrastice. Těm se ale vyhneme, protože na následující křižovatce pojedeme vpravo a dojedeme do turistického centra Hynčice pod Sušinou. Skončíme až na posledním parkovišti. Délka cesty je 17,7 kilometrů a čas potřebný ke zdolání je 28 minut.

6. etapa: pěší túra k rozhledně Stříbrná Twiggy:

Z parkoviště se vydáme vzhůru a přes rozcestník Hynčice pod Sušinou přijdeme k rozcestníku Štvanice – sedlo. Tady opustíme modrou turistickou stezku a půjdeme doprava po zelené stezce. Za chvíli z ní u rozcestníku Štvanice – U Rozhledny zahneme doleva a dojdeme k vlastní rozhledně. Cesta pěšky tam i zpět je 2,8 kilometru a trasu zvládneme za 58 minut.

★★★★ - Rozhledna Na Štvanici – Stříbrná Twiggy, Staré Město:

Dřevěná válcovitá rozhledna vysoká 35 metrů je k zemi ukotvená ocelovými lany. Vyhlídkový ochoz je prosklený. Rozhledna byla otevřena na podzim roku 2018.

Poloha: 50.1705039N, 16.8989239E

Parkoviště: V Hynčicích pod Sušinou (1,3 km)