MĚSTA OKRESU KLATOVY

Okres Klatovy to není jen Šumava, i když tu hraje prim a za celý život nestačíme projít všechna nádherná zákoutí, která nám tyto hraniční hory nabízejí

 

Na své si ale přijdou milovníci historie, najdeme tu největší hradní zříceninu v České republice – Rabí, ale i nejvýše položený český královský hrad – Kašperk, světově unikátní hradní most ve Velharticích a jediný český vodní hrad ve Švihově

Ale ani tím seznam rekordů okresu Klatovy nekončí. A tím vlastně pokračuje i seznam důvodů, proč Klatovsko navštívit. Kostel svatého Vintíře je jediným svatostánkem na světě, jehož umělecké vnitřní vybavení je kompletně a výhradně ze skla. Navíc tento kostel v Dobré Vodě je jedním ze dvou na celém světě, které jsou zasvěceny právě svatému Vintíři.

 

V Hartmanicích je k vidění nejvýše položená česká synagoga. Filipova Huť je zase nejvýše položeným českým sídlem – leží v nadmořské výšce 1093 metrů. Černé jezero na Šumavě drží hned několik prvenství – se svoji rozlohou téměř 18,5 hektarů je největším českým přirozeným jezerem, je ale také největším českým ledovcovým jezerem a navíc má ještě největší hloubku ze všech českých přirozených jezer, a to více než 40 metrů. Mezi jezera ovšem odborníci nepočítají rekultivační nádrže, které vznikají na severu Čech na místech, kde byly dřív povrchové doly.

 

Sušická továrna na sirky SOLO byla nejstarší českou sirkárnou – vznikla v roce 1839. A poslední rekord se netýká výlučně jen okresu Klatovy, ale víte, že Šumava společně s Českým lesem a přeshraničním Bavorským lesem tvoří nejrozsáhlejší lesní komplex ve střední Evropě?

Okres Klatovy je příhraničním okresem Plzeňského kraje se sedmdesátikilometrovou česko-německou hranicí. Je vůbec největším okresem v České republice, má plochu 1 946 kilometrů čtverečních. Žije v něm 86 tisíc obyvatel, což ho řadí až na 60. místo v tabulce českých okresů. Z toho logicky vyplývá, že hustota obyvatel je malá a činí 44,4 obyvatele na čtvereční kilometr. To řadí okres až na 74. místo mezi 77 českými okresy.

 

Okres Klatovy disponuje krásným přírodním prostředím a čistým životním prostředím, což je jeho největší devizou v otázce cestovního ruchu. Na ploše okresu najdeme obrovské množství chráněných přírodních lokalit – Národní park Šumava, CHKO Šumava, 55 maloplošných chráněných územích. Vyzdvihnout se dají jen ty nejvýznamnější, ke kterým patří Národní přírodní památka Pastviště U Fínů, Národní přírodní památka Americká zahrada v Chudenicích, Národní přírodní rezervace Bílá Strž a Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero.

V okrese Klatovy napočítáme 15 měst, což je společně s okresem Karlovy Vary největší počet měst v jednom okrese. Jedná se o města Hartmanice, Horažďovice, Janovice nad Úhlavou, Kašperské Hory, Klatovy, Měčín, Nalžovské Hory, Nýrsko, Plánice, Rabí, Rejštejn, Strážov, Sušice, Švihov a Železná Ruda.

Z hlediska zemědělského není okres příliš klíčový – najdeme zde pole pšenice, ječmene a brambor. Zato stáda krav, ovcí a koz během svých výletů ani nespočítáme.

Hraničních přechodů v okrese je celkem osm: Svatá Kateřina/Neukirchen (silniční); Zadní Chalupy/Helmhof (turistický); Ostrý/Grosser Osser (turistický); Železná Ruda/Bayerisch Eisenstein (silniční); Železná Ruda – Alžbětín/Bayerish Eisenstein (železniční); Železná Ruda/Bayerish Eisenstein (turistický); Debrník/Ferdinandstahl (turistický) a Gsenget/Gsenget (turistický).

Nejvyšší vrcholy v okrese pochopitelně najdete v šumavském pásu při hranici s Německem. Tady také spatříme nejvyšší horu celých západních Čech, což je Velká Mokrůvka, která se s výškou 1370 metrů tyčí nad Modravou. Šumava postupně na ploše okresu přechází v podhůří, kde najdeme velký pás vrchovin a pahorkatin. Na rovinu ale v okrese v podstatě nenarazíme.


Jedním z klenotů okresu je voda a vodní toky. Nejdůležitější jsou tři řeky – Úhlava, Otava a Řezná. Úhlava pramení pod Pancířem a vody vede městy Nýrsko, Janovice nad Úhlavou a Švihov, kde krátce za městem opouští hranice okresu. Pod Pancířem pramení i řeka Řezná, ta ale protéká Železnou Rudou a vede vody do Německa a do Dunaje. Řeka Otava vzniká soutokem řek Vydry a Křemelné. Právě Vydra a Křemelná hrají velký prim z hlediska turistického. V souvislosti s řekou Křemelnou je nutné poznamenat, že se jedná o jedinou českou řeku, na jejímž břehu nestojí jediný dům. Svoji malebností okouzlí desítky místních potůčků, zvláště v nejvyšších horských lokalitách. Na Klatovsku můžeme obdivovat i propracovanost dávného technického díla Vchynicko-Tetovského kanálu.

Pokud se budeme pohybovat na Klatovsku, neměli bychom zapomenout na návštěvu čtyř z pěti ledovcových šumavských jezer, která se tu vyskytují – jedná se o Černé jezero, které je zároveň největším českým jezerem, dále Čertovo, Prášily a Laka. Nižším oblastem okresu kolem měst Klatovy a Horažďovice už patří soustava zdejších rybníků, která je často využívána turisticky, ale některé z nich jsou významnými tahy ptáků, jde hlavně o Hnačovský, Myslívský a největší rybník v okrese – Kovčínský. Jedinou vodní nádrží je Nýrsko v blízkosti stejnojmenného města.

Technickou zajímavostí, která je hodna obdivu, je bezesporu Špičácký tunel u Železné Rudy, který býval dlouhá desetiletí nejdelším českým železničním tunelem.

Z hlediska cestovního ruchu hraje první housle skutečně Šumava, a to samozřejmě i v I. zóně stejnojmenného Národního parku, kde jsou často výlety omezeny časovým klíčem, který pomáhá chránit zdejší přírodu. Obzvlášť krásná místa, a zatím nepříliš navštěvovaná, jsou katastry bývalých a zaniklých osad – například Zhůří či Březník v Luzenském údolí.

 

Centrum letních, ale hlavně zimních sportů se nachází v Železné Rudě, která je také největším sportovním střediskem Plzeňského kraje. Nejvytíženějšími šumavskými letovisky v okrese Klatovy jsou pak Srní, Modrava, Prášily, Kašperské Hory a Železná Ruda. Šumava v okrese Klatovy je spojena i s dávnou zlatou horečkou. Na její stopy můžete narazit nejen na břehu zlatonosné Otavy, která je velmi oblíbená i pro vodáky, ale hlavně v okolí Kašperských Hor.

Málokdo by očekával v přírodním okrese takové množství stavebních památek – zmiňme jen nepřehlédnutelné hrady Švihov, Rabí, Klenová, Velhartice, Kašperk, Pustý Hrádek nebo skutečnou barokní perlu zámek v Týnci, který se ale teprve klube do krásy poté, co utekl z lopaty demoličního výměru.

Neopomenutelná je i krajina kolem Chudenic. Tady narazíme na lázeňský zámek, ale hlavně na park, který se právem stal základem chráněné krajiny Chudenicko.

Množství zajímavých historických a stavebních památek pak ale najdeme i ve městech Klatovy, Sušice a Horažďovice. Na silné židovské zastoupení upomíná řada židovských hřbitovů a také nejvýše položená synagoga v České republice v Hartmanicích, na kterou i nacisté zapomněli a nechali ji stát po celou dobu války.

Okresu Klatovy se říká okres velkých stromů. A je to pravda. Do první desítky, co se týká velikosti kmene, se dostalo devět lip a jeden javor. Na zlatou příčku vystoupala Lípa U Zelených v Mokrosukách, která má v prsní výšce obvod 837 centimetrů. Na druhém místě je Sluhovská lípa s 830 centimetry a bronz patří Malonické lípě se 796 centimetry.

Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Klatovy (23 tisíc obyvatel); Sušice (12 tisíc obyvatel); Horažďovice (5 tisíc obyvatel); Nýrsko (5 tisíc obyvatel) a Janovice nad Úhlavou (2 tisíce obyvatel).

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

 

Výlet 1: Zevrubně Klatovy, malebné Chanovice a Maňovický drak (motovýlet s pěšími procházkami)

Start: Chanovice, Turistický rozcestník Chanovice - zámek

Cíl: Dlažov, Rozhledna Markéta

Délka moto trasy: 50 km

Délka pěší trasy: do 6 km

Časová náročnost: 8 hodin 30 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet mapujicí nejzajímavější místa okresního města a přilehlé kulturní i přírodní památky.

Vhodnost: Tento výlet je nenáročný a zvládneme ho i s malými dětmi a staršími lidmi. Samozřejmě trochu náročný je výstup na rozhlednu Černá věž, ale tu pochopitelně můžeme z programu vynechat, pokud je to nezbytně nutné. V lokalitách jako Klenová, Chanovice nebo rozhledna Markéta v Dlažově jde také o krátké procházky, ale není zde žádné výrazné převýšení a není potřeba s nikým závodit, jsme přeci jen na výletě.

Zastávky:

Chanovice, Zámek Chanovice, Skanzen Chanovice, Rozhledna Chanovice – Maňovice, Maňovický drak – Klatovy, Katakomby, rozhledna Černá Věž, Kostel Narození Panny Marie – Klenová, Zřícenina hradu Klenová a Zámek Klenová – Dlažov, Rozhledna Markéta

Základní verze:

Výlet začíná u turistického rozcestníku Chanovice – zámek. Chanovice nejsou místem, které by nabízelo ve srovnání s dalšími lokalitami klatovského okresu ohromující přírodu a nádherné scenérie. Naopak Chanovice jsou místem, které je krásné svým přirozeným způsobem, nabízí spoustu zdánlivě obyčejných, ale překrásných zákoutí a hlavně klid.

1. etapa: pěší procházka po místní Naučné stezce Příroda a lesy Pošumaví:

Na ní se vydáme právě od rozcestníku Chanovice – zámek. Stezka nás provede kolem zámku, uvidíme Žižkův kámen v bukovém lese, pak zavítáme na rozhlednu Chanovice, projdeme skanzen a kolem krásné Panské barokní sýpky se vrátíme na začátek. Celá trasa je dlouhá 2,2 kilometru a my ji v pohodě projdeme za 45 minut.

★★★ - Skanzen Chanovice, Chanovice:

Zaměřený na lidovou architekturu pošumavské oblasti jihozápadních Čech. Na louce pod lesem najdeme roubený špýchar, obytnou chalupu, sušárnu ovoce, roubenou stodolu nebo třeba výklenkovou kapli a smírčí kříž.

Poloha: 49.4070883N, 13.7137206E

Parkoviště: v místě

★★★ - Rozhledna Chanovice, Chanovice:

Rozhledna zvláštního tvaru kombinuje zdivo a dřevo. Základ budovy je čtvercový, na ní nasedá čtverec menších rozměrů, aby mohl být nahoře korunován osmibokou dřevěnou vyhlídkou. Nahoru musíme vyjít 136 schodů. Z výšky 30 metrů se ukáže nádherný výhled na téměř celou Šumavu na jedné straně a na Brdy na straně druhé. 

Poloha: 49.4069697N, 13.7106950E

Parkoviště: v obci (0,3 km)

★★★ - Zámek Chanovice, Chanovice:

Bezesporu ozdoba obce. Nádherný barokní zámek, který v 18. století vznikl úpravou gotické tvrze. Poslední výraznější úpravy nastaly po roce 1811, když byla budova v moci rodu Becherů. Nádherně upravené místo nabízí odpočinkové vyžití místním, ale i řadu prodejen, místo pro základní uměleckou školu a řemeslnické dílny. Vkusně upravený park.

Poloha: 49.4052092N, 13.7150486E

Parkoviště: v místě

2. etapa: přejezd do Maňovic:

Z Chanovic se vydáme po silnici přes Újezd u Chanovic až do Defurových Lažan. Tady v centru obce zahneme na hlavní silnici doleva a hned za městem ve vidlici odbočíme znovu doleva, tentokrát na silnici 186. Po ní přijedeme do obce Maňovice, kde nás značení dovede k místní památce – Maňovickému draku. Je až s podivem, jak je tento okres zatížen různými pověstmi o dracích a podobných stvořeních. Jednotlivé legendy a pověsti spolu nijak nesouvisí, přesto se tu objevují v mnoha podobách a mnoha vyobrazeních. Vyobrazení Maňovického draka patří k nejzajímavějším a v kraji plném draků si alespoň jednoho všimnout musíme. Přejezd do Maňovic je dlouhý 7,8 kilometru a bude trvat 11 minut.

 

★★ - Maňovický drak, Maňovice:

V kraji malovaných draků patří Maňovický k nejvýznamnějším. Jedná se o uměleckou úpravu přírodního kamene. Postaral se o ní kameník Karel Kališ a dílo symbolizuje vítězství člověka nad zákeřnou nemocí, tentokrát slepotou. I z toho důvodu je drak v tomto případě spojen s křesťanským křížem v symbolice boje. Drak se díval na úvozovou cestu, kterou chodily děti z Maňovic ze školy, vznikl v roce 1905.

Poloha: 49.3913928N, 13.6523856E

Parkoviště: v místě

3. etapa: přejezd do Klatov:

Z Maňovic se budeme vracet kousek zpět na silnici číslo 186, na kterou zahneme doleva. Po silnici dojedeme až do Klatov. V okamžiku, kdy bychom v centru Klatov zahýbali s touto silnicí v pravém úhlu doprava, my pojedeme rovně a ulicí Plánickou dorazíme na náměstí Míru, kde zastavíme. Délka přejezdu je 30 kilometrů a zvládneme ho za 35 minut.

4. etapa: prohlídka Klatov:

Klatovy nabízejí řadu zajímavých lokalit, my se zaměříme jen na ty nejdůležitější. Všechny je najdeme v blízkosti náměstí Míru. Nikdo nemůže přehlédnout vysokou rozhlednu Černá věž, na kterou hezky poslušně vyšplháme nahoru, abychom se mohli kochat výhledem na okolí. Hned vedle je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, pod kterým se nacházejí známé klatovské mumie v Katakombách. Pokud pak vyjdeme z náměstí v úhlopříčně opačném rohu, než je Černá věž, dojdeme po ulici Křížová ke kostelu Narození Panny Marie. Tady je uložen obraz Klatovské Madony, který je prý zázračný a uzdravující. Všechny lokality stoprocentně stojí za prohlídku. Místa jsou tak blízko, že prohlídka toho nejzajímavějšího nás bude stát jen 0,7 kilometru v nohách.

★★★★★ - Katakomby, Klatovy:

Uloženo zde bylo 200 příslušníků jezuitského řádu a jejich mecenášů. Mumie pochází z let 1676 – 1783 a dochovaly se do dnešního dne ve skvělém stavu. Důvodem je důmyslný systém větracích šachet, ale i to, že mrtví byli v rakvích obkládáni chmelem a dubové rakve byly vystlány hoblinami. Katakomby najdeme pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce.

Poloha: 49.3950925N, 13.2918625E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Rozhledna Černá věž, Klatovy:

Nejznámější klatovská stavba. Byla dokončena v roce 1557. Původně černá nebyla, ale časté požáry, které ji sužovaly, obarvily její zdivo do černa. V roce 1872 prošla největší stavební úpravou. 226 schodů do výšky 70 metrů – tolik potřebujeme k cestě nahoru a ke krásnému výhledu na město a okolí.

Poloha: 49.3946922N, 13.2927408E

Parkoviště: v místě

★★★★ – Poutní Kostel Narození Panny Marie, Klatovy:

Nejstarší budova ve městě. Podle odborníků byl kostel založen krátce po vzniku města ve 13. století. Velkého rozšíření se dočkal před husitskými válkami. Postupně prošel dalšími slohovými úpravami. Z původní stavby ze 13. století se dnes zachovaly jen zbytky obvodového zdiva. Nejcennějším předmětem je obraz Panny Marie Klatovské na oltáři. Jedná se o posvátný obraz, který údajně roní krev.

Poloha: 49.3957636N, 13.2955747E

Parkoviště: v místě

5. etapa: přejezd do Klenové:

Z náměstí v Klatovech se vydáme ulicí Pražskou ven z centra. Přijedeme na křižovatku s ulicí Dobrovského, kde se dáme doleva. Jen po pár metrech dorazíme ke světelné křižovatce, na které se dáme doleva. Na dalších světlech zahneme vlevo, přejedeme přes dva kruhové objezdy rovně a na konci Klatov zahneme doleva. Jsme na silnici 191, po které dojedeme do Janovic nad Úhlavou, kde zahneme na křižovatce vlevo směrem na Klenovou. Tam zastavíme na parkovišti pod zříceninou hradu. Přejezd dlouhý 10,7 kilometru nezabere víc než 13 minut.

6. etapa: pěší procházka po Klenové:

Klenová patří k doslova uhrančivým místům, která ohromí jak bohatou a zajímavou historií, tak zajímavými přesahy do současnosti, které zde zastupují z velké části soudobá sochařská díla. Pokud zůstaneme na stejné straně, kde je parkoviště, tak si všimněte čtyř věcí. Jedná se o kapli svatého Felixe, od které je nádherný výhled do pošumavského kraje, pak barokní sýpka, která se přeměnila na výstavní plochu a pak dvě moderní skulptury, které dokázaly opanovat prostor - Sépie a Býk. Pak se vydáme přes silnici na druhou stranu k vlastní zřícenině hradu Klenová. Najdeme tu ale i malý zámek. Lokalita je zajímavá velkým množstvím architektonických stylů, které se tu nacházejí na velice malé ploše. Vše doplňují zajímavé sochařské počiny. Procházka není delší než 1,5 kilometru.​

★★★★ - Zřícenina hradu a zámek Klenová, Klenová:

Mysteriózní prostor s nádhernou náladou a kouzelnými zákoutími. To vše dokáže vykouzlit spojení gotického hradu ze 13. století, ke kterému byl v 19. století do těsné blízkosti přistavěn novogotický zámek. V zámku se pořádají výstavy výtvarného umění. Pro umělce je místo velkou inspirací. Za prohlídku stojí i unikátní zámecká kaple, která byla přistavena v roce 1834.

Poloha: 49.3318144N, 13.2287892E

Parkoviště: v obci

7. etapa: přejezd k rozhledně Markéta:

Z parkoviště se vrátíme po cestě, po které jsme přijeli, až do Janovic nad Úhlavou, kde přijedeme k hlavní silnici. Přejedeme ji rovně. Janovicemi projedeme, přejedeme i řeku Úhlavu a železniční trať. Za obcí Veselí bude vidlicovitá křižovatka, kde se dáme doleva. Pojedeme dál a přijedeme na křižovatku, kde bude odbočka doprava na Miletice, tam zahneme. Krátce za Mileticemi bude další odbočka doleva,zahneme. Brzy bude před námi parkoviště určené pro návštěvníky rozhledny Markéta. Tam zastavíme. Nenechme se zmást dopravní značkou, která bude upozorňovat na to, že jste v okrese Domažlice, následným pěším výstupem na rozhlednu Markétu se zase vrátíme do okresu Klatovy. Přejezd je dlouhý 7,8 kilometrů a nebude delší než 13 minut.

8. etapa: pěší cesta na rozhlednu Markéta:

Z parkoviště vyjdeme po žluté turistické stezce až na vrch Svatá Markéta. Zde je doslova přemarkétováno, protože tu najdeme krásně opravenou kapli svaté Markéty a hned za ní rozhlednu Markéta. Ta tu nestojí dlouho, je postavena terpve v roce 2014. Cesta tam i zpět zabere jen jeden kilometr v nohách a bude trvat 20 minut.

★★★ - Rozhledna Markéta, Dlažov:

Rozhledna vyrostla v krajině v roce 2014. Konstrukce stavby je dřevěná, schodiště ocelové. Výška rozhledny je 25 metrů a musíme nahoru vyšplhat 94 schodů. Odměnou za to bude krásný pohled na Nýrskou přehradu, Všerubskou vrchovinu či Šumavské podhůří.

Poloha: 49.3622256N, 13.1561333E

Parkoviště: na parkovišti (360 m)

 

★★★ - Kaple svaté Markéty, Dlažov:

Společně s rozhlednou Markétou se přetahuje o pozornost. Obě stavby totiž stojí vedle sebe na kopci Svatá Markéta. Kaple je v novogotickém slohu z roku 1886.

Poloha: 49.3619675N, 13.1565106E

Parkoviště: na parkovišti (360 m)

 

Výlet 2: Šumavský výběr - Povydří, vodní kanál a hrad Kašperk (motovýlet s pěšími procházkami) 

Start: Strašín, Turistický rozcestník Strašín - ves

Cíl: Srní, Technická památky Vchynicko- tetovský plavební kanál

Délka moto trasy: 43,1 km

Délka pěší trasy: do 14 km

Časová náročnost: 7 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o poměrně nenáročný celodenní výlet zaměření hlavně na přírodní krásy.

Vhodnost: Nejnáročnějším výstupem je cesta na hrad Kašperk. Jinak je ale výlet, který je veden v krásném prostředí, vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie turistů.

Zastávky:

Strašín, Poutní studánka Strašínský důlek u Kostela Narození Panny Marie – Sušice, Národní přírodní památka Pastviště u Fínů v Albrechticích – Kašperské Hory, Hrad Kašperk – Rejnštejn, Povydří - Srní, Technická památka Vchynicko-Tetovský plavební kanál

Základní verze:

Výlet začíná u turistického rozcestníku Strašín – ves v obci Strašín. Najdeme tu i parkoviště, kde pohodlně zaparkujeme.

1. etapa: pěší výlet k nejmenší české studánce Strašínský důlek:

Od parkoviště se vydáme po turistické zelené stezce směrem k nedalekému kostelu Narození Panny Marie. Jedná se o poutní místo. Zajímavá je hlavně místní studánka, která se nazývá Strašínský důlek, protože je jenom tak velká, jako prst Panny Marie, která se tu zjevila a na důkaz, že tu byla, otiskla prst do kamene, a vytvořila nejmenší studánku nejen v celé České republice, ale možná i na světě. Cesta tam i zpět je dlouhá 1 kilometr a trvá 15 minut.

★★★★ - Kostel Narození Panny Marie, Strašín:

Důležité poutní místo pošumavské oblasti. Původně románský kostel ze 13. století byl v roce 1443 goticky přestavěn a v 18. století ho čekala přestavba barokní. Poutní věhlas kostela začal, když roku 1443 věnoval Půta Švihovský místnímu kostelu dřevěnou sochu Panny Marie.

Poloha: 49.1771019N, 13.6334256E

Parkoviště: na parkovišti (400 m)

★★★★ - Strašínský důlek, Strašín:

Údajně nejmenší studánka v České republice. Podle legendy vznikla tak, že Panna Marie obtiskla do kamene svůj prst, aby dala důkaz své existence, když se tam zjevila jednomu muži. Vznikl skutečně miniaturní důlek v tvrdé skále, ve kterém je voda, která nikdy nevyschne. Studánka byla několikrát podrobena kontrole a její zdroj stálé vody je pro i pro odborníky záhadou. Studánku najdeme u jedné z venkovních kaplí  kostela.

Poloha: 49.1771664N, 13.6327269E

Parkoviště: na parkovišti (400 m)

2. etapa: přejezd na Národní přírodní památku Pastviště u Fínů:

Za hřbitovem ve Strašíně najedeme na hlavní silnici 171 doleva. Za chvíli bude doleva odbočka na Nezdice na Šumavě. V Nezdicích  zahneme dvakrát doprava a přes Ostružno dojedeme do Albrechtic. Za posledním domem v Albrechticích na pravé straně je nenápadná odbočka na místní užitkovou cestu, na ní se dáme a dojedeme k lokalitě, která se jmenuje U Fínů. Přesun je dlouhý 9,1 kilometru a trvá 13 minut. 

★★★★★ - Národní přírodní památka Pastviště U Fínů, Sušice:

Najdeme tu ohroženou orchidej Švihlík krutiklas. Roste jen na dvou místech v České republice. Na obou místech se však vyskytuje v málo početných skupinách. Jedná se o překrásné místo, které je botanicky velmi ceněné. Důvodem je řada rozmanitých biotopů – jsou tu podmáčené louky, sušší louky, suché pastviny, takže výskyt botanických druhů je zde extrémně bohatý.

Poloha: 49.1987500N, 13.5665569E

Parkování: v místě

3. etapa: přejezd na Kašperk:

Z Pastviště u Finů se vrátíme zpět přes Albrechtice a Ostrožno stejnou cestou až na poslední křižovatku. Tady zahneme doprava. Zanedlouho budeme mít v lokalitě České Domky po pravé ruce vybudované parkoviště, které slouží návštěvníkům hradu Kašperk. Tady zastavíme. Přesun je dlouhý 8 kilometrů a trvá 11 minut.

4. etapa: pěší výlet a prohlídka hradu Kašperk:

Z parkoviště se vydáme po zelené naučné stezce. Nejprve mineme rozcestník Žlíbek – rozcestí, kde zahneme doprava, u rozcestníku Odbočka na Kašperk zahneme doleva a u rozcestníku Kašperk – rozcestí znovu doleva. Dorazíme k nejvýše položenému českému hradu Kašperku. Ten si s radostí prohlédneme. Cesta tam i zpět je dlouhá 3,4 kilometru a zabere hodinu. Stejnou cestou se budeme vracet zpět.

★★★★ - Hrad Kašperk, Kašperské Hory:

Gotický hrad na skalnatém ostrohu je nejvýše položeným českým královským hradem. Vyhlídka z hradeb nabízí unikátní pohled na šumavskou krajinu. Hrad nabízí dva okruhy. Dokonalý je výhled z 5. patra západní věže.

Poloha: 49.1661847N, 13.5644553E

Parkoviště: na parkovišti (1,6 km)

★★★ - Zřícenina hradu Pustý Hrádek, Kašperské Hory:

Pustý Hrádek coby předsunuté opevnění hradu Kašperk je ještě o pár metrů výš. Kdysi tu stála pětiboká obranná věž. Krásné místo pro sledování siluety hradu Kašperk.

Poloha: 49.1650433N, 13.5693664E

Parkoviště: na parkovišti (1,2 km)

5. etapa: přejezd na Čeňkovu Pilu:

Z parkoviště pojedeme po stejné silnici dál. Brzy narazíme na hlavní silnici, kde odbočíme doprava, projedeme Kašperskými Horami a dorazíme až na křižovatku v Radešově. Tady zahneme doleva na silnici 169 a dojedeme přes Rejštejn až k lokalitě zvané Čeňkova Pila. Tady bude po pravé ruce parkoviště a tam zastavíme. Cesta je dlouhá 14,5 kilometru a bude na ní stačit 18 minut.

6. etapa: procházka Povydřím:

Vydra je známá šumavská řeka, která nikde nepramení a je velice krátká. Vydra vzniká na Modravě soutokem několika potoků a končí právě na Čeňkově Pile tím, že se spojí s Křemelnou a vytvoří Otavu. Povyjdří je jedno z nejkrásnějších míst Šumavy. Proto si udělejme vycházku podél řeky po červené stezce a snažme se nabažit krásy, kterou lokalita nabízí.

★★★★★ - Povydří, Rejštejn:

Vydra je známá jako ekvivalent čistoty prostředí, kouzelných scenérií a neopakovatelného bohatého biotopového života. A to i přesto, že samotná řeka je dlouhá jen 11 kilometrů. A paradoxně nemá pramen ani ústí. Vzniká na Modravě, kde se stečou tři potoky – Roklanský, Modravský a Filipohuťský. Od Modravy k Čeňkově Pile nese  název Vydra. Jenže se musí  o vody podělit s Vchynicko-tetovským plavebním kanálem. U Čeňkovy Pily se spojí Vydra s Křemelnou a vzniká Otava.

Poloha: 49.1066275N, 13.4931850E

Parkoviště: v místě

7. etapa: přejezd k Vchynicko-tetovskému kanálu:

Z parkoviště pokračujeme dál do  Srní, kde uprostřed ve vidlici odbočíme vlevo. Sjedeme do lokality Rokyta, kde na parkovišti zastavíme. Délka přesunu je 8,5 kilometru a zvládneme ho za 12 minut.

8. etapa: prohlídka Vchynicko-Tetovského kanálu:

Vchynicko-Tetovský kanál je jedna z nejcennějších stavebních a technických památek u nás. Sloužil k plavení dřeva a my se z parkoviště vydáme po žluté turistické stezce přes rozcestník Schatzův les až k rozcestníku Rokyta – rozcestí. To už jsme se napojili na místní Naučnou stezku s názvem Vchynickotetovský kanál, která nás povede po březích zajímavého díla. Až si lokalitu prohlédnete, vraťme se zpět na parkoviště.

★★★Národní kulturní památka Vchynicko-Tetovský kanál, Srní:

Ojedinělá technická památka sloužila k plavení dřeva. Praha byla na začátku 19. století už velkým městem s mnoha obyvateli a pochopitelně bylo třeba zajišťovat nějakým způsobem topení v zimním období. K tomu se jako ideální jevilo splavovat po Vltavě do metropole potřebné dřevo. Jenže problém dělala nesplavná řeka Vydra, která je známá obrovskými balvany v korytě, takže nebylo možné tudy klády protlačit. Kníže Schwarzenberg požádal inženýra Josefa Rosenauera o projekt kanálu, který by problematickou Vydru obešel. Vznikl Vchynicko-tetovský kanál. Jeho výstavba trvala tři roky a v roce 1801 už putovalo první dřevo do Prahy. Stavba je dlouhá 13,6 kilometru a k plavení dříví se používala intenzivně šedesát let. Na tak dlouho byla udělena koncese na plavení dřeva pro Pražany. Po šedesáti letech se začalo do Prahy po železnici dostávat lacinější uhlí, a tak přestal být o šumavské dřevo zájem. Pořád ale sloužil kanál k plavení alespoň mezi obydlími na Šumavě. Splavování skončilo v roce 1958. Od té doby slouží kanál jako zdroj vody pro vodní elektrárnu v Čeňkově pile. Odborníci odhadují, že za dobu existence technické památky prošlo korytem na čtyři miliony kubických metrů dřeva.

Poloha: 49.0508497N, 13.4900561E

Parkoviště: v místě

 

Výlet 3: Město zápalek Sušice, hrady Rabí a Velhartice (motovýlet s pěšími procházkami) 

Start: Rabí, Turistický rozcestník Rabí

Cíl: Velhartice, Hrad Velhartice

Délka moto trasy: 32,8 km

Délka pěší trasy: do 6 km

Časová náročnost : 7 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o celodenní výlet, který ukazuje ta nejvýznamnější místa klatovského okresu, které by měl každý správný turista znát.

Vhodnost: Výlet není náročný a dá se hravě na ploše jednoho dne zvládnout bez jakéholiv spěchu. Není ani namáhavý. Jen trochu náročnější bude výstup v Sušici k místní kapli, ale pohled na město vám to vrátí.

 

Zastávky:

Rabí, Hrad Rabí – Dobršín, Vesnická památková rezervace Dobršín – Sušice,Starý židovský hřbitov, Kostel svatého Václava a Kaple svatého Anděla Strážce - Sušice, Rozhledna Svatobor - Kašovice, Zřícenina tvrze Kašovice - Velhartice, Hrad Velhartice

1. etapa: pěší prohlídka hradu Rabí:

Výlet začíná u turistického rozcestníku Rabí, což je přímo v centru města na náměstí. Odtud se vydáme nahoru po žluté turistické stezce až do areálu vlastní hradní zříceniny, jedné z největších v Evropě. Rozhodně si při cestě všimněme i kostela Nejsvětější Trojice, který je v těsné blízkosti hradu Rabí. Celá procházka po zřícenině nezabere více než jeden kilometr chůze.

★★★★★ – Národní kulturní památka Hrad Rabí, Rabí:

Jeden z největších evropských hradních komplexů oplývá mnoha tajemstvími. Původně se za stavitele považovali páni z Velhartic, dnes se ví, že vznikl už mnohem dřív, a to za přispění pánů z Wittelsbachu. A vznikl jako hrad německý, zdejší území připadlo českému státu až v roce 1273. Za pánů z Rýzmberka zažil hrad největší rozkvět, co ale naplat, když k jeho hradbám hned dvakrát dorazili husité. V prvním případě se obránci bez boje vzdali, v druhém případě se bojovalo a Žižka  přišel o druhé oko. Oprav se dočkal hrad ještě po husitské době. Hradby byly zpevněny, ale nebyly dokončeny, a tak zůstal zcela otevřený. A tak švédské vojsko za třicetileté války hrad vypálilo. Pak začal pustnout V polovině 19. století se snažil Gustav Jáchym z Lamberka o renovaci ve stylu novogotiky.

Poloha: 49.2791733N, 13.6185594E

Parkoviště: v místě

★★ - Kostel Nejsvětější trojice, Rabí:

Jeden z nejmalebněji posazených kostelů západních Čech. Historicky není příliš významný, i když se datuje až do roku 1498. Prim hraje jeho místo. Je přilepen na skalní stěnu hradu Rabí. Nabízí nádherné pohledy i nádherné momenty pro fotografování.

Poloha: 49.2797822N, 13.6192997E

Parkoviště: v místě

2. etapa: přejezd do Dobršína:

Z náměstí v Rabí budeme vyjíždět doleva, najedeme na silnici 169 a pojedeme po ní tak dlouho, dokud nás odbočka doprava neupozorní na obec Dobršín, ta leží vlastně v těsné blízkosti hlavní silnice. Přejezd do Dobršína je dlouhý 5,7 kilometru a zabere zhruba 6 minut. Jedná se o historicky velmi cennou obec, která pochází už z roku 1372. Z konce 16. století pochází středověké jádro obce a náves s architektonicky a památkově cennou lidovou zástavbou. Proto byla obec vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Střed obce tvoří špýcharské domy a selská stavení. Za krátkou procházku návštěva Dobršína rozhodně stojí.

★★★★ – Vesnická památková rezervace Dobršín, Dobršín:

Dobršín si udržuje původní podobu natolik dobře, že památkáři pod zákonnou ochranu dali téměř celou obec. Půdorys rezervace má středověký charakter. Zdejší náves je obklopena usedlostmi z 18. a 19. století, které jako hlavní stavební materiál používaly dřevo a zdivo.

Poloha: 49.2614189N, 13.5612806E

Parkování: v místě

3. etapa: přejezd do Sušic:

Z Dobršína se vrátíme na silnici 169 a pojedeme po ní až do Sušice. Tady u mostu za autobusovým nádražím zahneme doprava a vjedeme na náměstí Svobody. Přejezd dlouhý 5 kilometrů bude trvat zhruba 7 minut.

4. etapa: pěší prohlídka Sušice:

Nejprve si prohlédneme náměstí, které patří k velmi zachovaným historickým jádrům jihozápadních Čech. Z náměstí vyjdeme ulicí Americké armády, kterou ale hned opustíme, protože zahneme doleva do ulice Vodní. Ta nás dovede na křižovatku, kde vlevo zahneme do ulice Bašta a s ní dojdeme na hlavní silnici v Sušici, která se jmenuje Příkopy. Přejdeme ji a budeme obdivovat starý židovský hřbitov. Pak se vydáme po hlavní ulici Příkopy směrem od kruhového objezdu. Nalevo bude nejstarší sušická stavba – kostel svatého Václava. Na světelné křižovatce přejdeme rovně a na dalších světlech doprava přes lávku pro pěší přes Otavu. Za ní se dáme doleva a sledujeme zelenou turistickou stezku. Ta nás dovede přes křížovou cestu na Vrch Strážce Anděla ke stejnojmenné kapli. Odsud je nádherný pohled na celé město. Stejnou cestou zpět. Procházka Sušicí je dlouhá 2,9 kilometru.

★★★★ - Kaple svatého Anděla Strážce, Sušice:

Místu se říká i Andělíček. Správný název je Vrch Anděla Strážce a právě tady stejně jako anděl můžete pohlížet dolů na město, ale i dalekou krajinu. Jedná se o oblíbené místo turistů, ale i procházek místních. 

Poloha: 49.2350739N, 13.5270789E

Parkování: v místě

★★★ - Kostel svatého Václava, Sušice:

Jedná se o nejstarší církevní stavbu v Sušici. Kostel byl založen v první polovině 14. století jako trojlodní gotická bazilika. Původní stavební dispozice byla úplně jiná. Kostel měl dvě obrovské věže, o které přišel při sušických požárech.

Poloha: 49.2295178N, 13.5193619E

Parkování: v místě

★★★ - Starý židovský hřbitov, Sušice:

Je velmi vkusně opraven a my se dostaneme k hlavní bráně odkud je přehled přes celou poměrně malou výměru hřbitova. Byl založen v roce 1626 a nejstarší náhrobek pochází z roku 1708. Podoba náhrobků odpovídá pošumavským zvyklostem – hvězdným a květinovým motivům.

Poloha: 49.2293353N, 13.5175917E

Parkování: v místě

5. etapa: přejezd na rozhlednu Svatobor:

Ze sušického náměstí vyjedeme na světelnou křižovatku, kde se dáme doleva, pojedeme na kruhový objezd, kde odbočíme doleva. Na dalším kruhovém objezdu jedeme rovně a vyjedeme ze Sušice. Za městem odbočíme doleva a přes obec Odolenov dojedeme na vrchol hory Svatobor. Přejezd je dlouhý 8 kilometrů a zvládneme ho za 14 minut. Jsme ve výšce 845 metrů, tedy o celých tři sta metrů výš, než u kaple Strážce Anděla. Odsud se můžeme dívat na krajinu z jiného úhlu.

★★★★ - Rozhledna Svatobor, Sušice:

Kamenná rozhledna tu stojí od roku 1934. Již před tím tu ale byla jiná stavba, která se ale zřítila. Vyhlídkový ochoz najdeme ve výšce 28 metrů nad zemí a je z něj vidět na hřebeny Plesné, Ždánidla a nebo Boubína.

Poloha: 49.2354864N, 13.4874331E

Parkování: v místě

6. etapa: přejezd do Kašovic a prohlídka tvrze:

Přes Odolenov se vrátíme zpět na křižovatku s hlavní silnicí, napojíme se znovu na silnici 187. Projedeme obcí Hrádek a brzy dojedeme na kraj obce Kašovice. Tady prosím dbejte velké pozornosti, protože za posledními domy, které budeme míjet po pravé ruce, uvidíme nenápadnou ceduli, která bude odkazovat na luční cestu, která nás dovede k místní zajímavosti – kašovické tvrzi. Cestu zvládneme zhruba za 12 minut. Je dlouhá 7,3 kilometrů. Zastavíme jen pár metrů od ní.

★★★ - Zřícenina Kašovice, Hrádek:

Zachovalé mohutné zdivo tvrze v Kašovicích najdeme v místním boru. Jde o krásné romantické místo. Tvrz vznikla ve 14. století a v průběhu 16. století už je uváděna jako pustá. K místu se váže legenda, která je základem pohádky O princezně se zlatou hvězdou na čele.

Poloha: 49.2764678N, 13.4715867E

Parkování: v místě

7. etapa: přejezd do Velhartic:

Vrátíme se zpět na hlavní silnici, ale záhy budeme ze silnice 187 odbočovat ve vidlici doleva. Přijedeme do obce Mokrosuky a dál přes obce Hory Matky Boží přijedeme do Drouhavce. Tady ve vidlici odbočíme doprava. Po nějaké době se spojíme s jinou silnici zprava a rovně dojedeme do Velhartic na parkoviště. Délka přesunu je 6,8 kilometru a zvládneme ho za 10 minut.

8. etapa: pěší cesta na hrad Velhartice:

Velhartický hrad je z mnoha důvodů naprosto unikátní. To si ale nejlépe prohlédneme sami. Stačí se vydat z parkoviště po červené turistické stezce, při cestě k hradu a při prohlídce nenašlapeme více než 2 kilometry.

★★★★★ - Národní kulturní památka Hrad Velhartice, Velhartice:

Největší pýchou hradu je kamenný most, který nemá obdoby v celé Evropě, spojuje palác Rajský dům a věž Putnu. Přesný dendrologický průzkum ukázal, že hrad vznikl v 80. a 90. letech 13. století. Na bytelné věži byly ukrývány české korunovační klenoty, stalo se tak za vlády Jiřího z Poděbrad. Za dobu existence hrad patřil tolika majitelům, že výčet by byl i v absolutní stručnosti dlouhý. Důvodem bylo to, že byl předmětem sňatkové politiky, ale byl i konfiskován, prodáván či dáván do zástavy.

Poloha: 49.2631828N, 13.3993264E

Parkování: na parkovišti pod hradem

 

Výlet 4: Krajinou Chudenic, vodní hrad Švihov a zámek Červené Poříčí (motovýlet s pěšími procházkami) 

Start: Červené Poříčí, Zámek Červené Poříčí

Cíl: Chudenice, Národní přírodní památka Americká zahrada

Délka moto trasy: 15,8 km

Délka pěší trasy: do 7 km

Časová náročnost: 6 hodin 30 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet, který se dá zažít na relativně plošně malém území. První polovina výletu nás přivede na jeden zámek a hrad, druhá polovina pak provede místní krajinářsky cennou a chráněnou krajinou.

Vhodnost: Procházka po krajině Chudenicka není náročná, navíc můžeme zvolit jakékoliv tempo. Dobré ale je užívat si nádhery kolem a nikam nespěchat.

 

Zastávky:

Červené Poříčí, Národní kulturní památka Zámek Červené Poříčí - Švihov, Národní kulturní památka Vodní hrad Švihov – Chudenice, Národní přírodní památka Americká zahrada

Základní verze:

Výlet začíná na zámku Červené Poříčí, který je postaven na základech  tvrze. Jeho největším přínosem jsou stavební prvky  saské renesance. 

★★★★ – Národní kulturní památka Zámek Červené Poříčí, Červené Poříčí:

Ojedinělá ukázka saské renesance v Plzeňském kraji. Zajímavostí je, že v roce 1802 po Vídeňském kongresu byl začleněn do zákupského vévodství, to znamená, že se stal majetkem Napoleona II., kterému se říkalo Orlík. Jenže syn Napoleona zemřel velmi brzy, a tak se vrátil zámek pod správu Habsburků. Zajímavostí je místní zeď, na které jsou vyobrazeny portréty 23 panovníků.

Poloha: 49.5008794N, 13.2951294E

Parkoviště: v místě

1. etapa: přejezd do Švihova

Od zámku Červené Poříčí dojedeme na silnici E 53, na které se dáme doleva. Přijedeme do Švihova. Hned zkraje zahneme doprava a cesta nás dovede na parkoviště u vodního hradu Švihov. Přejezd dlouhý 2,8 kilometru bude trvat 3 minuty.

2. etapa: prohlídka vodního hradu Švihov a nejbližšího okolí:

Vodní hrad Švihov byl vystaven v letech 1480-1489. Na samotném hradu si můžeme vybrat ze dvou okruhů. První seznámí s historii hradu a s reprezentačními prostory Švihova. Druhý okruh se zaměřuje hlavně na hospodářské zázemí šlechtického sídla a představí prostory hejtmanství, fraucimoru, kuchyně a dalších méně okatých částí hradu. Při návštěvě hradu Švihova si určitě celou lokalitu prohlédneme i zvenčí, abychom zahlédli hrad v souvislosti s okolními hradními náhony, které jsou na Švihově to nejkrásnější.

★★★★★Národní kulturní památka Vodní hrad Švíhov, Švíhov:

Je vlastně jediný vodní hrad v Čechách. Patří mezi nejmladší české hrady, za jehož vznikem stojí páni z Rýzmberka a ze Skály. Velké přestavby se dočkal díky Půtovi Švihovskému, který dostavěl místní vodní obranu. Husité si málem na dobývání hradu vylámali zuby, Švihov padl, až když se podařilo prokopat místní vodní kanály a odčerpat vodu. Později se majitelem stali Czerninové. Švihov byl velmi poničen povodněmi v roce 2002 a dodnes tu probíhají záchranné práce.

Poloha: 49.4787714N, 13.2853714E

Parkoviště: v místě

3. etapa: přejezd do Chudenic:

Od parkoviště se vrátíme na náměstí Tomáše Garigua Masaryka, kde zahneme doleva na silnici 184. Tato cesta nás bude provázet krásnou krajinou, která se nazývá Chudenicko a je chráněnou krajinou. Cesta nás přivede až do Chudenic, těmi projedeme až do obce Lučice, kde na křižovatce bude parkoviště. Tam zastavíme, cesta trvá 15 minut a bude dlouhá 13 kilometrů.

4. etapa: prohlídka Památkové krajinné zony Chudenicko a Národní přírodní památky Americká zahrada:

Z parkoviště se vrátíme kousek k zámečku Lázeň, který představuje sídlo pro šlechtu, ale i řadu luxusních pokojů, ve kterých byli ubytování hosté a léčili si tu neduhy. U zámku Lázeň začíná Naučná stezka Žďár, která provede po nejzajímavějších místech Chudenicka. To je krajinářsky, přírodovědecky i historicky cenné území. Jde o mnohotvárnou a malebnou krajinu obsahující řadu cenných kulturních památek, sídel a přírodních památek. Když budeme konkrétní, tak najdeme rozhlednu Bolfánek s nádherným výhledem, blízko Palackého skálu, kapli svatého Wolfganga se zajímavými otisky, Kuchyňku, kde se osvěžovali aristokraté při lovu, řadu krásných vyhlídek, z nichž údajně ta nejkrásnější se jmenuje U Obrázku, Kvapilova jezírka, která stála za vznikem opery Rusalka. Každopádně nejzajímavějším místem je Národní přírodní památka Americká zahrada. Arboretum založil hrabě Eugen Cziernín jako místo, kde budou k vidění nejzajímavější okrasné dřeviny Severní Ameriky, Evropy a Asie. Při prohlídce celé lokality našlapete nejméně 5 kilometrů.​

★★★★★ - Národní přírodní památka Americká zahrada, Chudenice:

Unikátní soubor dřevin většinou ze severoamerického kontinentu. Vznikl v roce 1828 jako okrasný les pro návštěvníky lázní. Výjimečných stromů jsou zde téměř čtyři stovky. Nad všemi ční tři – v první řadě Czerninova douglaska, která je nejstarším a největším evropským stromem tohoto druhu, Dřín květnatý, který je největším jedincem druhu v České republice a  Liliovník tulipánokvětý celolistý, který je jediným v naší zemi. Czerninové stáli i za vznikem parku v Průhonicích.

Poloha: 49.4614919N, 13.1582897E

Parkoviště: parkoviště (1,1 km)

★★★★★ - Czerninova douglaska, Chudenice:

Velice často se o tomto jedinci hovoří jako o Douglasce tisolisté. Někdy se můžete dočíst, že jde o Jedlovec tisolistý. Jde však o dva názvy stejného druhu. Nic to nemění na tom, že patří k nejstarším stromům svého druhu na světě a ve zdejším prostředí dorostla do úctyhodných rozměrů. Obvod kmene je  600 centimetrů a výška 35 metrů. Stáří je více než 180 let a při zakládání arboreta byla dovezena jako tříletá z Hamburku.

Poloha: 49.4617567N, 13.1584614E

Parkoviště: parkoviště (1,1 km)

 

Výlet 5: Kostel ze skla, ledovcová jezera, rozhledny Špičák, Pancíř (motovýlet s pěšími procházkami) 

Start: Hartmanice, Kostel svatého Vintíře v Dobré Vodě

Cíl: Hamry, Národní přírodní rezervace Bílá Strž

Délka moto trasy: 40,5 km

Délka pěší trasy: do 18 km

Časová náročnost: 10 hodin 30 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jedná se o celodenní náročný výlet, který se zaměřuje na nejkrásnější a nejznámější místa šumavské části okresu Klatovy. Kromě unikátního kostela v Dobré Vodě, který překvapí krásou místního skleněného oltáře, navštívíme i dvě rozhledny a dvě nejkrásnější česká ledovcová jezera – Černé a Čertovo. Kromě toho i lokalitu známou jako Bílá Strž, kde určitě nepotkáte tolik lidí jako u Černého a Čertova jezera.

Vhodnost: Cesta je vhodná jen pro ty, kteří skutečně milují turistiku. Přejedeme sice více než 40 kilometrů autem, ale musíme zároveň zdolat dost velkou část cesty po vlastních nohách, a to ve značně výškově rozmanitém terénu.

Zastávky:

Hartmanice, Kostel svatého Vintíře v Dobré Vodě – Železná Ruda, Rozhledna Pancíř – Železná Ruda, Rozhledna Špičák – Železná Ruda, Národní přírodní památka Černé a Čertovo jezero – Hamry, Národní přírodní rezervace Bílá Strž

Základní verze:

Výlet začíná u kostela svatého Vintíře v Dobré Vodě. Ten je unikátní hlavně z hlediska jeho vybavenosti. Za zmínku stojí Vintířova studánka s údajně léčivou vodou.

★★★★★- Kostel svatého Vintíře, Harmanice:

Jediný svatostánek dedikovaný tomuto světci, nikde jinde na světě žádný stejného jména není. Namále měl v době totality, patřil armádě a bylo z něj vojenské skladiště. Podařilo se jej zachránit až v roce 1995. Potom se stal světovým unikátem. Sklářská výtvarnice Vladimíra Tesařová pro kostel vytvořila vnitřní vybavení pouze ze skla. Takže budete svědky skleněného oltáře, soch i křížové cesty. Světově ojedinělý je právě místní oltář, který váží celé čtyři tuny.

Poloha: 49.1553433N, 13.4376661E

Parkoviště: v místě

1. etapa: přejezd na Pancíř:

Od kostela svatého Vintíře v Dobré Vodě se vydáme po silnici číslo 190 směrem na Železnou Rudu. Silnice nás dovede do lokality Gerlovy Hutě, kde se dáme doleva. Budeme na silnici 27 a ta nás dovede do Železné Rudy. Tady na kruhovém objezdu zahneme doprava. Přijedeme na takzvané Špičácké sedlo, kde odbočíme doprava a vyjedeme na horu Pancíř. Přejezd je dlouhý 25 kilometrů a zvládneme ho za 28 minut.

2. etapa: pěší prohlídka vrchu Pancíře:

Na vrcholu Pancíře si prohlédneme výhledy, které místní věžička turistické chaty nabízí. Rozhledna se nachází na místě zhruba sto let. Z místa vidíte nejen na největší zimní středisko Plzeňského kraje Železnou Rudu, ale také na nejbližší šumavskou krajinu a vrcholky.

 

★★★★ - Rozhledna Pancíř, Železná Ruda:

Nejedná se o rozhlednu v klasickém slova smyslu, ale spíše o turistickou chatu s vyhlídkovou věžičkou. Chata byla vystavena v roce 1923. Nikde nebudete mít tak nádherný výhled na celou Šumavu jako tady. A když se vyčasí, uvidíte  alpské velikány Grossglockner a Dachstein.

Poloha: 49.1779831N, 13.2538783E

Parkoviště: v místě

3. etapa: přejezd do lyžařského areálu Špičák:

Od rozhledny se vrátíme do Špičáckého sedla. Dáme se doleva a vrácíme se k Železné Rudě. V lokalitě Špičák uhneme doprava a na parkovišti zastavíme.  Přejezd dlouhý 5 km trvá 9 minut.

4. etapa: pěší výlet na rozhlednu Špičák, k Černému i Čertovu jezeru:

Po modré turistické stezce k rozcestníku Špičák – sportareál a i dál po modré přes rozcestník Špičák – Jezerní cesta až na vrchol Špičáku. Ti největší lenoši mohou nahoru vyjet lanovkou. Na vrcholu Špičáku můžeme vyšplhat ještě o dalších 26,5 metru výš, když se rozhodneme zdolat 135 schodů na vrchol rozhledny. Od rozhledny jdeme po Rozvodské cestě k rozcestníku Pod Malým Špičákem. Tady se dáme doprava a dojdeme k rozcestníku Rozvodí – rozcestí. Zahneme doleva na červenou. Ta nás dovede k Černému jezeru. Po prohlídce se vrátíme stejnou cestou k rozcestníku Pod Malým Špičákem. Zahneme doprava po červené a dojdeme k rozcestníku Čertovo jezero – rozcestí. Dáme se doprava a jsme u Čertova jezera. Černé a Čertovo jezero spojuje dohromady Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezera, mezi kterými je Jezerní hora s okouzlující Jezerní stěnou. Od Čertova jezera jdeme k rozcestí Čertovo jezero – rozcestí a  rovně po žlutém  Jezerním okruhu. Dojdeme na parkoviště. Cesta dlouhá 8,7 kilometrů trvá 3 hodiny a 30 minut.

★★★★ - Rozhledna Špičák, Železná Ruda:

Rozhledna stojí na 1202 metry vysokém vrcholu hory Špičáku. Stejnojmenná rozhledna je vysoká 26,5 metru a pokud vás bude zajímat úchvatný výhled do všech stran, tak musíte nahoru vyšlapat 135 schodů.

Poloha: 49.1730625N, 13.2084189E

Parkoviště: u stanoviště lanové dráhy (1,7 km)

 

★★★★★ - Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, Železná Ruda:

Jedno z nejmalebnějších a nejoriginálnějších míst v České republice. Velmi ceněná národní přírodní rezervace spojuje prostor mezi dvěma českými ledovcovými jezery. U Černého, které je to větší, se naskytne neuvěřitelný pohled na téměř kolmou Jezerní stěnu. Zapamatujte si název rostliny Šídlatka jezerní. Na konci druhé světové války se dala nalézt v Česku na čtyřech místech, dnes už jen na jediném. Bohužel na ní asi těžko narazíme, protože roste v hloubce od 2 až do 8 metrů pod hladinou Černého jezera. Navíc ještě pouze v určitých částech jezera. Není to ale jediný zvláště kriticky ohrožený druh. Při troše štěstí můžete zahlédnout Tetřeva hlušce, Datlíka tříprstého, Kosa horského a z rostliných zvláštností a ojedinělostí Hořec panonský a Vrbou velkolistou. Území je chráněno už od roku 1911, kdy se o jeho vyhlášení zasloužil tehdejší majitel panství Vilém Hohenzollern. Černé jezero se stalo i dějištěm provokace Státní bezpečnosti, která v roce 1964 vyhlásila akci Neptun. StB rozšířila zprávu, že na dně jezera se našly bedny s tajnými nacistickými dokumenty. I přesto, že se jednalo o výmysl, akce vyvolala několik odchodů politiků z veřejné sféry, a to nejen u nás, ale i v NSR a Rakousku a dokonce i pár sebevražd.

Poloha: 49.1700725N, 13.1804381E

Parkoviště: na parkovišti sportovního areálu Špičák (3,8 km)

 

5. etapa: přejezd do obce Hamry:

Odsud z parkoviště se vydáme autem zpět na hlavní silnici, na kterou zahneme doleva. Projedeme přes Špičácké sedlo a krátce za ním bude ostrá odbočka doleva na Hamry, tam zatočíme. Po cestě dojedeme do Hamrů. Na první odbočce, bude to u rozcestníku Hamry – bus, odbočíme doleva a na blízkém parkovišti zaparkujeme. Cesta je dlouhá 10,5 kilometru a bude nám trvat 15 minut.

6. etapa: pěší výlet k Národní přírodní rezervaci Bílá Strž:

Od parkoviště jdeme po modré přes rozcestník Bílý potok, kde se přidá i žlutá turistická stezka. Společně jdeme k rozcestníku Pod Statečkem. Tady doleva a dojdeme po žluté k rozcestníku Bílá Strž – rozcestí. Zahneme doleva a jdeme kousek po červené a žluté k rozcestníku Bílá Strž. Odbočíme doleva na slepou žlutou trasu, která končí u vodopádu Bílá Strž. Údolí Bílého potoka je vyhlášeno přírodní rezervací kvůli zajímavému geologickému jevu, potok se tu zařezává hluboko do okolní krajiny. Pěší výlet je dlouhý 8,7 kilometrů a zabere nám 3 hodiny.

 

★★★★ - Národní přírodní rezervace Bílá strž a Vodopády Bílého potoka, Hamry:

Velmi hluboké údolí, kterým si razí cestu Bílý potok. V okolí roste 200 let starý les, který je tvořen vzrostlými jedinci buku, jedle a smrku. Prudké výškové změny tu na Bílém potoku tvoří Vodopády Bílého potoka a Vodopády Bílá strž. Ten je nejvyšším šumavským vodopádem na české straně. Měří do výšky 13 metrů.

Poloha: 49.1912936N, 13.1582403E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Zadní Hamry (3,9 km)